Redaktor portálu Cointelegraph sídlící v Šanghaji Ben Yorke ve svém tradičním sloupku shrnul nejpodstatnější události z Číny za posledních několik dní s primárním focusem na těžbu Bitcoinu a její potenciální zákaz.
Oznámení vicepremiéra zarezonovalo
Ben Yorke nejprve konstatoval, že prohlášení vicepremiéra Číny Liu Heo o potenciálním zákazu těžby kryptoměn nezůstalo nepovšimnuto a celému sektoru naznačilo, že ho mohou čekat těžké časy. ,,Okamžitě se ukázalo, že toto sdělení se nebralo na lehkou váhu, protože provincie Vnitřní Mongolsko zřídilo ohlašovací linku určenou k potrestání lidí, kteří nedodrží tento příkaz,“ upozornil. O dalších striktních krocích této provincie jsme psali i ve včerejším článku.
Jeden z největších čínských těžařů BTC.TOP, který má v určitých obdobích podíl až okolo 2,5% celkového hashrate těžby Bitcoinu, následně oznámil, že přesouvá své podnikání mimo pevninskou Čínu. Zakladatel této firmy Jiang Zhuo však vedle toho na blogovací platformy Weibo uvedl, že Čína by mohla použít Bitcoin jako nástroj na rozbití monopolu amerického dolaru v rámci mezinárodního obchodu. Pravděpodobně se tím snažil vzkázat čínské vládě, aby se nestavěla proti BTC tak negativně.
Západ hledá plusy, ale možná zbytečně
Zprávy o problémech čínských minerů mnozí představitelé západního kryptoprůmyslu vítali z části i pozitivně v naději, že klesne dominance těžařů nejlidnatější země světa na těžbu Bitcoinu, čímž se odstraní jakýsi centralizovaný prvek celého Bitcoinu. Yorke však upozornil, že takové naděje jsou mimořádně předčasné, respektive možná i zbytečné.
To že čínští těžaři přesunou své podnikání do jiných regionů (zmínil USA, Kazachstán či Afriku) totiž neznamená, že již nebudou čínskými společnostmi. Podle Yorka to jen zkomplikuje sledování, jaký podíl na těžbě BTC mají firmy spojené s Čínou.
Burzy jsou na tom lépe než v roce 2017
Čínský zákaz obchodování kryptoměn z roku 2017 měl patrný negativní dopad na kryptoměnové burzy, které rychle prchaly ze země, aby zachrániliy svůj byznys. V současnosti z důvodu, že mnohé burzy spojené s Čínou mají již své hlavní sídlo jinde, se podobný scénář neopakoval.
Nejvíce zarezonovala zpráva, že burza Huobi dočasně pozastavila obchodování futures kontraktů čínským zákazníkům a platforma bybi od 15. června zavírá účty zákazníkům, kteří mají ověřený účet skrz čínské telefonní číslo. Dopad posledních nedávných oznámení však ve skutečnosti podnikání těchto burz neohrozil, čímž se situace oproti roku 2017 výrazně odlišuje.
Docílí Čína svého?
Ben Yorke naznačil, že celá situace nakonec může být ve prospěch zájmů Číny. Vytěsnění těžby Bitcoinu ze země může přispět ke snížení emisí a snadnějšímu dosažení cíle stát se uhlíkově neutrální zemí a zároveň může posílit význam připravované čínské národní kryptoměny eCNY, která se díky tomu může stát jedinou skutečně využívanou digitální měnou v Číně. ,,Zisky z těžby a od burz budou pravděpodobně i tak přicházet zpět na čínskou pevninu,“ naznačil, že ačkoliv čínští těžaři a bývalé čínské burzy budou již působit mimo Číny, stále s ní budou úzce spjaty.
Hongkong nejspíše také přitvrdí
Redaktor Cointelegraph na závěr upozornil, že v Hongkongu se také může v souvislosti s kryptoměnami pořádně přitopit. Ve hře je legislativa, která by umožnila investici do digitálních aktiv pouze v případě, že by šlo o částku nad 1 milion amerických dolarů. A to samozřejmě vedle dodržení všech zásad KYC – čili poskytnutí o detailních údajích o totožnosti investora. Jinak řečeno tímto způsobem by se výrazně zamezil přístup běžného retailu – tedy běžných chudých Číňanů k Bitcoinu a jiným kryptoměnám.
Naše shrnutí
Z toho, co Yorke ve svém sloupku uvedl, to vypadá tak, že Čína by mohla mít v plánu vytěsnit těžaře ze své země, zamezit přístup svým občanům k běžným kryptoměnám a vedle toho zpropagovat vlastní centrální bankou krytou kryptoměnu. A to vše v kombinaci s tím, že by vylepšila svůj image, co se týče ekologické otázky. V pozadí by však měla nadále vliv na těžaře a také bývalé čínské kryptoburzy.
zdroj: cointelegraph.com
