Když respektovaný americký investor miliardář Paul Tudor Jones minulý týden v živém rozhovoru na CNBC řekl, že chce mít v Bitcoinu minimálně 5% svého investičního portfolia, je jisté, že jeho slova určitě zarezonovali i v uších i mnoha dalších lídrů významných amerických podílových fondů. Kryptoanalytik Marcel Pechman z Cointelegraph, který pracoval mimo jiné pro Deutsche Bank, nicméně upozornil, že pro takové fondy není akvizice Bitcoinu jednoduchou záležitostí.
Pechman se ve svém článku snažil poukázat na to, že podílové fondy nemusí být apriori proti investici do Bitcoinu. Problémem je však proces, který musí podstoupit, pokud se pro takovou investici vůbec rozhodnou. Čelí totiž mnohým překážkám. Než je ve zkratce shrneme, jen malá zajímavost, na kterou poukázal:
Podle portálu MutualFundDirectory.org pouze 50 největších správců fondů spravuje kapitál v hodnotě 78,9 bilionu amerických dolarů. Pokud by tedy do Bitcoinu investovali jen jedno procento svých spravovaných financí (nikoli 5% jak doporučuje Paul Tudor Jones), tak by se do něj nalilo více peněz, než je celá jeho současná tržní kapitalizace. Šlo by o 789 miliard dolarů.
Pokud by tedy počítali s tím, že minimálně někteří správci fondů se dívají na Bitcoin podobně jako Paul Tudor Jones, aby mohli udělat expozici vůči Bitcoinu, museli by čelit několika problémům, respektive odrazujícím faktorům. Pechman je shrnul takto:
- Vnímané riziko – Americká komise pro cenné papíry a burzu (SEC) neustále varuje investory před investováním do bitcoinových futures kontraktů – upozorňuje vedle toho na vysokou volatilitu, nedostatek regulace či možné podvody. To vše odrazuje správce fondů od taktiky investovat do Bitcoinu, protože se jim toto rozhodnutí těžko obhajuje před klienty. Z pohledu volatility je však na akciovém trhu minimálně několik regulovaných společností, jejichž akcie jsou výrazněji volatilnější než cena Bitcoinu, čili upozornění SEC nejsou zcela férové.
- Přímá investice je téměř nemožná– Většina podílových fondů nemá možnost koupit Bitcoin přímo do vlastní úschovy, stejně jako nemohou koupit fyzické zlato, umění nebo hospodářskou půdu. V případě zlata však dokáží tato omezení obejít tím, že investují do ETF na zlato. Bitcoin však žádné ETF v USA schváleny nemá a alternativy v podobně různých trustů (Grayscale Bitcoin Trust a podob.) Již nejsou zdaleka tak výhodné.
- Další regulační omezení– jakákoliv investice do Bitcoin futures kontraktů, například na CME, vyžaduje souhlas SEC a tyto investice mohou mít maximálně měsíční dobu použitelnosti, což situaci komplikuje. Pro podílové fondy prostě Bitcoin futures nejsou ideální volbou, pokud chtějí investovat do Bitcoinu dlouhodobě.
- Pro banky představují investice do bitcoinu střet zájmů – mnohé velké banky jsou přitom samy o sobě velkými finančními správci a kryptosektor vnímají jako něco, co je pro ně potenciálně konkurenční.
Pechman na závěr konstatoval: ,,Přestože Bitcoin pro mamuty z trhu ještě nepředstavuje přímou hrozbu nedostatek porozumění a averze k riziku včetně nejistot týkajících se regulací způsobují, že většina globálních profesionálních správců fondů v hodnotách stovek bilionů dolarů se vyhýbá stresu z potenciální investice do nové třídy aktiv.“
Důležitost Bitcoinu ETF
Tyto příklady skvěle ilustrují, jaký potenciální dopad na cenu Bitcoinu může mít schválení Bitcoinu ETF, které by investici podílovým fondům výrazně usnadnilo. I z toho důvodu Americká komise pro cenné papíry a burzu (SEC) první Bitcoin ETF stále neschválila, což obhajuje tím, že cena Bitcoinu je snadno manipulovatelná. Letos má na stole až 9 žádostí, ale je otázkou, zda dá souhlas alespoň jedné. Šance jsou podle analytiků o něco větší, než v letech předešlých.
zdroj: cointelegraph.com
