1. Obecné scamy

Do této kategorie řadíme všechny projekty, které působí na první pohled jako výhodná investice, ale předem plánovaným cílem jejich tvůrců je obrat investory o peníze a ty využít jen ve vlastní prospěch.

Identifikovat takové scamy je občas náročnější, protože ve světě altcoinů, DeFi, NFT a Metaverse může mít laik náročný úkol zorientovat se mezi firmami, které své plány, byť možná nerealizovatelné, myslí alespoň trochu vážně a mezi těmi, kteří předem zakládají daný projekt (většinou protokol s tokenem) s cílem jen se na něm pořádně nabalit v úvodní fázi financování (častorkát skrze ICO) díky skvělému marketingu a nereálným slibům.

Varovnými signály jsou jakékoli garance budoucích zisků (ať už vyjádřené v mincích, nebo procentech) či přehnaný marketing nepodložený samotnou technologií.

Vhodnou prevencí před tímto druhem podvodu je co nejdůkladnější rešerše daného projektu a především zdravý úsudek.

V první řadě byste od žádného (byť možná i dobře míněného projektu) neměli očekávat, že díky němu určitě zbohatnete. Možná jste následující frázi již vícekrát slyšeli, ale občas je nutné se opakovat:

,,Do kryptoměn nikdy neinvestuje víc, než si můžete dovolit ztratit a co zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pravdou s největší pravděpodobností nebude.”

Zajímavost: Mezi historicky nejznámější krypto scamy patří OneCoin, Bitconnect či Plus Token. Do těchto kryptoměn investovali oklamaní retailoví investoři miliardy dolarů, které se jim už nikdy nevrátily. OneCoin, nejstarší z nich, má snad dodnes fanoušky, kteří věří, že tato kryptoměna, prý údajně lepší Bitcoin, jednou spatří světlo světa. Nemění na tom nic ani to, že spoluzakladatel OneCoinu už přiznal, že šlo o povod a sedí za mřížemi.

2. Rug Pully

Druhým typem podvodu, který rozkvétá v éře DeFi protokolů, jsou takzvané Rug Pully.

Jde o podobný typ podvodu, jako v prvním bodě, s tím, že cílem podvodníků je nalákat investory ke koupi nové kryptoměny (tokenu), která je obchodovatelná pouze na decentralizovaných burzách (DEXech) a následně s jejich financemi „zmizet“. Poškozeným zůstane nakonec jen bezcenný token, který už ani nemají možnost jak prodat.

Typickým příkladem rug pullu byl token Squid Game (SQUID). který vznikl v době největšího šílenství kolem stejnojmenného seriálu od Netlixu. Autoři tokenu využili ve třetím kvartálu 2021 příležitosti a hypu kolem seriálu, rychle založili bezcenný token se stejným názvem, který se stal na pár dní investičním hitem, a následně se všemi penězi „zmizeli“. Odhadované škody lidí, kterým zůstaly bezcenné tokeny Squid Game, jsou odhadovány v milionech dolarů.

Graf tokenu SQUID vypadal mimochodem nějak takhle. Nejprve obrovský růst v tisících procent a poté propad prakticky k nule.

Pro „pobavení“: Propad ceny tokenu Squid Game na nulu v živém přenosu na YouTube:

3. Phishing útoky

Nebezpečným a sofistikovanějším typem podvodu jsou takzvané Phishing útoky.

Jedná se o hackerský útok, při kterém si nevědomky nainstalujete do vašeho zařízení (desktop/mobil) škodlivý software.

Ten může v „lepších“ případech jen vaše zařízení zpomalovat, protože na pozadí těží nějaké kryptoměny, nebo v horších případech od vás může získat vaší neopatrností citlivé údaje, které mohou vést i ke ztrátě vašich financí.

Velmi nebezpečným příkladem takového útoku jsou instalace infikovaných softwarů, které se tváří jako oficiální aplikace kryptoměnových peněženek. Takový software následně od uživatele s infikovaným zařízením vyžádá seed (přístup k privátní peněžence) a není-li uživatel dostatečně zkušený a ostražitý, může mu ho prozradit. V daném okamžiku následně přijde o všechny kryptoměny, které měl na dané peněžence uloženo.

Prevencí proti takovým útokům jsou antiviry a hlavně opatrnost a prozíravost. Jinak řečeno pokud se vám něco nezdá, buďte opatrní a nikam vaše citlivé údaje nezadávejte. V případě seedu to platí obzvláště.

Obrázek: Tento podvodný mail se tvářil jako oficiální mail od výrobce HW peněženky Trezor společnosti Satoshi Labs s informací vyzývající ke stažení nové (podvodné) verze jejich softwaru Trezor Suite.

4. Dej 1, já ti dám zpátky 2

Typickým, pro někoho úsměvným, ale stále zjevně funkčním typem podvodu, jsou sliby rychlého znásobení mincí dané kryptoměny.

Princip je postaven na tom, že útočník (v drtivé většině případů přes automatizované boty/software) slibuje nezkušeným krypto investorům, že jim znásobí jejich mince a to většinou pod záminkou nějaké soutěže, oslav či marketingových účelů.

Příklad typického podvodu tohoto druhu:

,,Pošlete na mou adresu 1 BTC, zpátky vám pošlu na adresu, ze které jste mi ho poslali, dva bitcoiny”.

Podvod je vytříbený tím, že podvodník se při něm většinou prezentuje jako veřejně známá osobnost nebo firma a důvod této transakce vysvětluje tím, aby “ověřil” vaši adresu (tu ze které BTC resp. jinou kryptoměnu odešlete).

Pokud jste na sociální síti Facebook i u nás na Slovensku a v Čechách se pravidelně setkáte s takovým příslibem od falešných profilů známých osobností slovenské či české kryptoscény.

Obrázek: Ilustrace podvodu na Facebook stránce Youtube kanálu Zaujalo ma. Automatizovaný bot se prezentuje jako oficiální stránka tohoto kanálu (používá stejný název a obrázek) a láká na Vánoční soutěž, která je samozřejmě podvodem:

Podobný problém se vyskytuje i na Twitteru či YouTube, kde falešné účty Elona Muska či Billa Gatese (a mnoha dalších) také takovýmto způsobem „rozdávaly kryptoměny.“

Ilustrace podvodu na Twitter účtu, který zneužíval jméno Elona Muska:

Samozřejmě upozorňujeme, že se jedná o očividný podvod. Pokud někam pošlete danou kryptoměnu, určitě neočekávejte, že vám někdo pošle zpátky její dvojnásobek (nebo ještě více). Proč by to sakra dělal? Pokud si však myslíte, že na takový podvod nikdo naletět nemohl, jste bohužel na omylu. Případů je mnoho.

5. Podvodné telefonáty a maily

Stále častěji i v našich končinách, tedy na Slovensku a v Čechách, se setkáváme s podvodnými telefonáty spojenými s kryptoměnami.

Telefonující, z jehož slovního projevu je většinou okamžitě jasné, že není rodilým Slovákem či Čechem, vám bude tvrdit, že máte na nějaké platformě (XY) uloženy kryptoměny v určité atraktivní částce a že je nutné si je vybrat, jinak vám propadnou.

Následně se vám pokusí zprostředkovat instrukce, jak se k těmto kryptoměnám dostat. Součástí těchto instrukcí však budou kroky, v jejichž rámci nejenže žádnou kryptoměnu nedostanete, ale právě naopak od vás vyláká peníze.

Vězte, že žádné burzy nikomu nevolají, aby je informovaly o jejich zůstatcích a o tom, jak si je mají vybrat. Už ve své podstatě to nedává logiku.

Telefonát s takovým druhem podvodníka se podařilo zdokumentovat ve videu YouTuberu Čeňku Stýblovi. Prohlédnout si ho můžete zde:

Velmi podobné principy se dějí také skrze emaily či skrze zprávy, které vám přijdou přes sociální sítě. Opět platí, že podvodník naváže s poškozeným (většinou naivním krypto nováčkem) kontakt, v jehož rámci se ho snaží přesvědčit buď o výborné investiční příležitosti, nebo mu zprostředkuje podobný příběh, jaký byl zmiňován výše.

I v tomto případě vězte, že nic, co zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pravdou nebude.

6. Sofistikované klamavé webstránky

Někteří podvodníci zacházejí tak daleko, že vytvářejí pěkné internetové stránky, skrze které vám prezentují „vaše výdělky“. V rámci atraktivního profesionálního designu vám na těchto stránkách „přibývají“ profity, což vede k tomu, že jste motivováni investovat víc a víc.

Když nastane moment, že budete chtít vaše kryptoměny prodat, přijde problém. Řeknou vám, že je to možné jen pokud zaplatíte „speciální poplatek za výběr“. Ten tedy zaplatíte, ale ani to nebude stačit a „systém“ začne selhávat. Kontakt se postupně úplně přeruší a vy bohužel zjistíte, že váš výdělek byl celou dobu jen fiktivní a že ve skutečnosti jste nejen že nic nikdy touto investicí nevydělali, ale přišli jste i o to, co jste do daného podvodu vložili.