Tento milník znamená, že odměny pro těžaře Bitcoinu (BTC) se opět snížily na polovinu, tentokrát z odměny 6,25 BTC na 3,125 BTC za jeden vytěžený blok, který se v průměru těží 10 minut. V přepočtu na den se odteď těží už jen 450 BTC, zatímco před halvingem to bylo 900 BTC denně.
Od roku 2009 do roku 2012 a prvního halvingu Bitcoinu se těžilo v každém jednom bloku 50 BTC, od roku 2012 do roku 2016 do druhého halvingu to bylo 25 BTC, a od něj už jen 12.5 BTC. Následně se v roce 2020 po třetím halvingu snížila odměna jen na 6.25 BTC, což platilo až do časných sobotních hodin 20. dubna 2024, kdy se odměna snížila počtvrté v historii na současných 3.125 BTC.
Halving je naprogramovaný proces v protokolu Bitcoinu, který se opakuje přibližně každé čtyři roky, vždy po vytěžení 210 000 bloků. Hlavním cílem halvingu je regulovat inflaci a řídit vzácnost Bitcoinu.
Snižováním odměn pro těžaře se efektivně zpomaluje rychlost, jakou jsou nové bitcoiny uvolňovány do oběhu, čili se zpomaluje bitcoinová inflace. Tento systém bude pokračovat až do roku 2140, kdy budou vytěženy všechny bitcoiny.
V současnosti existuje již více než 19,6 milionu vytěžených BTC, přičemž zbývajících přibližně 1,4 milionu se bude těžit právě do zmíněného roku 2140 (orientačně).
Odlišnosti se zlatem
Bitcoin je jediné vysoce kapitalizované aktivum, které má inflaci nastavenou „v čase“ a je neměnná. Znamená to, že pokud by se i úsilí o těžbu Bitcoinu výrazně zvýšilo, nic to na inflaci této kryptoměny nezmění.
Poznámka: Model inflace nastavené v čase mají i některé menší kryptoměny, jako je například Litecoin či Bitcoin Cash.
Tím se Bitcoin odlišuje i od zlata, se kterým je mnohdy srovnáván. I zlato má omezené množství (i když na rozdíl od zlata jeho konečnou zásobu neumíme přesně odhadnout) a proto je vzácné. Jenže rostoucí cena zlata pohání také úsilí o jeho těžbu, což v dané době zvyšuje jeho inflaci. Prudký růst ceny zlata tedy může vést k jeho vyšší inflaci, zatímco u Bitcoinu to neplatí.
Očekávání od halvingu
Kryptoměnová komunita nyní netrpělivě očekává, jaký vliv bude mít halving na cenu Bitcoinu. Některé předpovědi sahají až k hodnotě 250 000 dolarů za jeden Bitcoin již do roku 2025.
Halving je obecně vnímán jako událost, která pomáhá k růstu ceny BTC. Naznačuje to zejména historie, do které se sází i tento předpoklad. U předešlých tří halvingů totiž platilo, že Bitcoin v následujícím období prudce stoupl na ceně ve stovkách (po roce 2020) až tisících procent (2012, 2016).
V době psaní článku se cena Bitcoinu pohybuje kolem 64 000 dolarů, což představuje 0,6% pokles za posledních 24 hodin. Za poslední týden je BTC v mínusu 5 %, ale od úvodu roku je v plusu 50 % a za poslední rok až 121 %.
Těžaři se připravovali
Významní těžaři Bitcoinu se na tuto událost dopředu připravovali. Společnost Marathon Digital nedávno oznámila plány na akvizici 200 MW těžebního zařízení v Texasu za 87,3 milionu dolarů.
Konkurenční firma Riot Platforms zase v prosinci 2023 zakoupila 66 560 těžebních zařízení od výrobce MicroBT, což představuje jedno z největších rozšíření hashrate v historii firmy.
Někteří těžaři se však mohou po halvingu dostat do problémů. Jelikož se jejich odměna snížila o polovinu, ti kteří hospodaří nejméně efektivně, tedy mají drahé náklady na energie a méně efektivní stroje na těžbu (ASICy), mohou být ve velkých finančních problémech.
Celý byznys těžařů je v konečném důsledku založen na jejich příjmech z těžby. Pokud by cena BTC prudce klesla, mohlo by to tedy vést k bankrotu minimálně některých z nich. Jiní mohou dočasně vypnout těžbu, což by vedlo minimálně k poklesu hashrate.
Bitcoin je ovšem připraven i na takový scénář. Pokles těžby by totiž vedl k úpravě její obtížnosti (mining difficulty) směrem dolů, což by se postaralo o to, že inflace Bitcoinu by se stejně nezměnila.
Co ovlivňuje cenu
Je důležité poznamenat, že halving není jediným faktorem ovlivňujícím cenu Bitcoinu.
Výkonnost populárních Bitcoin ETF v USA, které se obchodují od ledna a také nedávné schválení Bitcoin ETF v Hongkongu a potenciální zájem velkých čínských bank o nákup Bitcoinu mohou mít také významný vliv na jeho cenu v blízké budoucnosti.
Na druhou stranu může náladu na kryptotrhu zhoršit nálada na akciových trzích. Ty se cely týden propadávaly a klesají od nedávno dosažených historických maxim. Přispívá k tomu horší výhled týkající se možného snižování úrokových sazeb v USA a také geopolitické napětí, ať už jde o konflikt na Ukrajině, nebo Blízký východ, který je aktuálně ostře sledován světovými velmocemi.
Případná recese nebo velká korekce na akciových trzích tak může s sebou stáhnout dolů i Bitcoin. Tyto externí faktory jsou tak největším rizikem pro pokračující kryptoměnový bullrun, který řídí právě Bitcoin.
Zdroj: Autor, Coingecko
