Velký propad Bitcoinu vyvolává vždy řadu otázek. A o čím větší propad jde, tím více pochybností se objevuje. Poslední korekce měla rozsah z ATH $64 000 až na $34 000. To je více než 50 %. Vzhledem k velikosti, ale i rychlosti tohoto pádu je hlavní otázkou, zda je současný bull run už u konce nebo se jedná pouze o vyčkávání před dalším raketovým růstem?
Řada analytiků vyjádřila svůj názor, který kritizuje zapojení institucionálních společností, jako je Tesla, do nákupů Bitcoinu.
Prospěla Tesla svou investicí Bitcoinu samotnému?
Je to už přes tři měsíce, kdy v únoru Tesla šokovala svět, když oznámila, že nakoupila Bitcoin v hodnotě asi $1,5 miliardy. Tím v podstatě odstartovala institucionální horečku dalších nákupů hlavní kryptoměny světa. O Bitcoinu se hovořilo všude a spousta velkých hráčů si nechtěla nechat ujet vlak. Objevovaly se i názory, že Bitcoin už nikdy neprodělá větší propad, protože instituce investují dlouhodobě a své nově nakoupené digitální aktivum přece jen tak neprodají, což právě mělo zamezit hlubokým korekcím. Teď se však znovu ukazuje, že Bitcoin si dělá, co se mu zachce. A tak se pro změnu objevují dotazy, jestli Tesla a ostatní instituce udělaly vůbec správné rozhodnutí?
Největším institucionálním vlastníkem Bitcoinu je dlouhodobě softwarová firma MicroStrategy. Tesla je hned v závěsu jako druhý největší držitel. Obě dvě společnosti se prakticky staly synonymem pro podporovatele této kryptoměny, která v jejich rozvahách tvoří významný podíl. Ostatně růst nebo pokles jejich akcií do značné míry s Bitcoinem koreluje. A právě na tuto skutečnost začalo mnoho analytiků a finančních odborníků poukazovat se značnou dávkou skepse. Upozorňují, že tyto firmy učinily špatné rozhodnutí co se týká použití jejich korporátních peněz, protože nákupem Bitcoinu zvýšily riziko pro své akcionáře.
Bitcoin jako nevhodné aktivum v rozvaze
Jedním z nejhlasitějších kritiků vůči krokům Tesly byl v poslední době Marc Lichtenfield, hlavní příjmový stratég Oxfordského klubu, který prohlásil:
„Společnosti, které drží velké množství svých peněz v Bitcoinu, porušují své svěřenecké povinnosti vůči akcionářům, prostě a jednoduše. Pokud chce investor získat Bitcoin, měl by si Bitcoin koupit. Firemní hotovost by měla být použita k financování růstu a/nebo vrácení kapitálu akcionářům. Jak můžete plánovat financování těchto iniciativ, když vaše „hotovost“ (držení Bitcoinu) kolísá až o deset procent za jediný den?“
Dalším účastník debaty, Sankar Krishnan, který je výkonný viceprezident pro kapitálové trhy a bankovnictví společnosti Capgemini, uvedl, že Bitcoin není zdaleka v pozici užívání jako rozšířené platební metody, k čemuž byl původně určen. Vlastnit nadbytečné množství se tedy neukazuje jako užitečná strategie. Dále říká:
„Zatímco některé investiční strategie doporučují malé procento (dvě procenta až pět procent) z celkového portfolia pro investiční účely, jsme daleko od používání krypta pro účely transakční, a proto se nejedná o doporučenou strategii správy financí. Je možné, že v budoucnu budou kryptoměny přijímány jako obchodní měna podobná fiatu, což sníží „volatilitu“ a umožní zajištění proti fiatové měně pro lepší správu hotovosti.“
Kritický byl také Jerry Klein – výkonný ředitel investiční firmy Treasury Partners:
„S Bitcoinem se zachází jako s nehmotným aktivem, což znamená, že poklesy hodnoty Bitcoinu musí být zaznamenány a považovány za zásah do výnosů. Bohužel pro tyto společnosti se zvýšení hodnoty Bitcoinu nevrací zpět do výnosů.“
Není všechno Bitcoin, co se třpytí
Jak už to tak bývá, se sílící medvědí náladou se zvyšuje také počet pesimistických pohledů na Bitcoin. Je však otázkou, do jaké míry jsou tyto názory oprávněné. Dokud šel BTC nahoru, nikdo si nestěžoval. Teď při prvním větším propadu se tito analytici náhle začínají ozývat.
Na tomto místě krásně pasuje rčení: „Nic se nemá přehánět.“ A to platí jak pro hype kolem Bitcoinu, když zrovna roste, tak pro katastrofické scénáře, pokud po tak prudkém růstu prodělá zaslouženou korekci. Pro institucionální investory to platí dvojnásob.
Každá společnost tak musí sama nejlépe vědět, zda a kolik ze svých prostředků je ochotná do Bitcoinu uložit. Z dlouhodobého hlediska však každý hodler zatím vydělal. To znamená, že ani instituce, ani jejich akcionáři, by si v budoucnu neměli mít na co stěžovat.
Ze strany výše zmíněných analytiků však možná jde jen o typický pokrm z negativních komentářů, okořeněný špetkou závisti a servírovaný od kritiků ze společností, které si Bitcoin prostě jen nestačily nakoupit.
Popřejme jim, aby se do budoucna nemuseli tolik zabývat cizími rozvahami a naopak se mohli více soustředit na investiční nákupy do těch vlastních. Včetně Bitcoinu.
Zdroj: livebitcoinnews.com
