Cena Bitcoinu oslabila za poslední den o zhruba 10%, přičemž aktuálně se obchoduje za méně než 43 000 USD. Ještě výraznější ztráty jsou vidět u altcoinů, které tradičně na oslabení Bitcoinu reagují ještě dramatičtěji. Důvody poklesu cen kryptoměn lze hledat zejména v souvislosti se dvěma důležitými fundamenty předchozího dne.
Hned na úvod bychom rádi připomněli náš článek k úvodu roku 2022, ve kterém jsme shrnuli věci, které budou ovlivňovat Bitcoin v následujících 12 měsících. Dva fundamenty se ukázaly jako významné hned v jeho úvodu – téma úrokových sazeb a dalších kroků centrálních bank a částečně i bitcoinový hashrate.
https://www.kryptonovinky.sk/co-bude-vlivat-na-bitcoin-v-roku-2022/
1: FED vystrašil trhy, nepadal jen Bitcoin
Kryptotrh oslabil, ale zdaleka nebyl jediný. Podle dat portálu investing.com ve středu klesl americký Dow Jones index 1%, S&P500 index o téměř 2 procenta a zejména index NASDAQ, který je specializován na technologické akcie, až o 3,34%. Byl to jeden z jeho nejvýraznějších denních propadů za několik posledních let a největší od února 2021.
NASDAQ je častokrát zmiňován i v souvislosti s Bitcoinem, protože sleduje cenu technologických akcií, které jsou oblíbenější, podobně jako Bitcoin, u investorů, kteří jsou ochotni podstoupit větší investiční riziko. Oslabování NASDAQ naznačuje, že jejich nejnovější zprávy vystrašily a stahovaly kapitál z oběhu. Něco podobného se zřejmě děje i u Bitcoinu.
Jaký je však pro tuto paniku důvod? Zejména zprávy z FEDu, tedy americké centrální banky, který ve středu naznačil, že k očekávanému zvyšování úrokových sazeb by mohlo dojít dříve, než se původně předpokládalo. Mohlo by se tak stát už v příštích měsících.
,,Téměř všichni účastníci se shodli na tom, že by bylo pravděpodobně vhodné zahájit odpis v rozvaze v určitém bodě po prvním zvýšení cílového rozpětí sazby federálních fondů,” uvádí se ve shrnutí z prosincového setkání FED, který byl zveřejněn včera a akcie na něj zjevně reagovaly.
Trhy podle CNBC očekávají, že FED začne zvyšovat svou referenční úrokovou sazbu v březnu, což by znamenalo, že snižování rozvahy by mohlo začít ještě před letem. V zápise z prosincových jednání se také píše, že „přiměřené tempo odtoku rozvahy bude pravděpodobně rychlejší než během předchozí normalizační epizody v říjnu 2017.“
V zápise bylo také vícekrát uvedeno, že mimořádné pumpování nových peněz do ekonomiky (kvantitativní uvolňování, resp. lidově řečeno tištění peněz) již není nutné. I to naznačuje, že FED plánuje pro rok 2022 mnohem přísnější „politiku“. Nepochybně ho k tomu nutí i rostoucí inflace, která jde podle kritiků předchozích rozhodnutí FEDu právě na jeho vrub.
Podle nástroje FedWatch od CME obchodníci v poměru 2:1 očekávají, že první zvyšování úrokových sazeb by mohlo nastat už v březnu. Zároveň odhadují, že další zvýšení přijde v červnu nebo červenci.
2: Situace v Kazachstánu
Kazachstán se po loňském květnovém zákazu těžby kryptoměn v Číně stal od druhé poloviny roku důležitým bitcoinovým regionem. Podle odhadů Cambridge University generuje zhruba 18%, tedy téměř jednu pětinu celosvětového bitcoinového hashrate (výpočetní síly vynaložené na těžbu BTC). Stalo se tak z důvodu, že z geografického i ekonomického hlediska (levné ceny energie) byl vhodnou alternativou pro čínské těžaře, kteří přesunuli svou infrastrukturu právě do této země.
Ve prospěch Bitcoinu však nehraje aktuální nepříznivá politická situace v tomto státě. Největší vnitrozemská země světa, která byla dlouhá léta pod kontrolou autoritářského prezidenta Nursultana Nazarbajeva (od roku 2019 je „jen“ v čele bezpečnostní rady Kazachstánu), totiž právě možná zažívá počátek „středoasijského majdánu“. Současný prezident Kasym-Žomart Tokajev již vyhlásil výjimečný stav v hlavním městě Nur-Sultan a odvolal vládu.
Nepokoje v zemi začaly masivními protesty kvůli vysokým cenám zemního plynu, levnější alternativy benzínu, které však eskalovaly i do krvavých konfliktů a podle politologů se mohou přeměnit až v revoluci proti autoritářskému režimu. To může z geopolitického hlediska představovat problém i pro Rusko, které má v této zemi silný vliv a je možné, že jej začne uplatňovat (zatím tvrdí, že Kazachstán si vyřeší své problémy sám pozn.red.).
Jak to ale celé souvisí s Bitcoinem? V reakci na nepokoje byl v Kazachstánu vypnut národní internet a na něm jsou pochopitelně těžaři BTC závislí. Podle dat YCharts.com se hashrate BTC v reakci na to propadl až zhruba o 13%. Stalo se tak jen pár dní od momentu, kdy vytvořil nová historická maxima.
V souvislosti s tímto tématem je v tomto momentě nutno poznamenat, že další vývoj politické situace v Kazachstánu lze předvídat jen velmi těžko. Pro bitcoinové těžaře je však podstatné jen to, aby měli přístup k internetu a k elektřině. Pokud tyto dvě podmínky budou splněny, teoreticky ani změna režimu nemusí ovlivnit jejich další podnikání (viz příklad Běloruska).
Kazachstán měl před vypnutím internetu pod kontrolou významnou část hashrate BTC, ale zmiňovaných 18% zdaleka nebylo tak významných, jako odhadovaných 65% v případě Číny před tím než čínská vláda v květnu zakázala těžbu kryptoměn. I tehdy Bitcoin negativní zprávy časem zvládl a zhruba o půl roku později dorovnal své ztráty v hashratu. Pokud by se tedy situace v Kazachstánu vyvíjela v neprospěch těžařů BTC sedících v této zemi, tak prostě budou muset opět hledat nové působiště. Na Bitcoin to však pravděpodobně z dlouhodobého hlediska nebude mít žádný zásadní vliv. Z krátkodobého hlediska by se to však mohlo odrážet v tom, že by museli opět financovat přesun jinam, což by mohlo mít vliv i na jejich investiční strategii spojenou s BTC (po květnovém exodusu z Číny museli mnozí čínští těžaři prodávat část držených BTC,
Zdroje: cnbc.com, cnbc.com, cointelegraph.com
