V pátek jsme informovali o dalších negativních zprávách pro kryptoměny, které jak už bývá ve zvyku, opět přicházejí z Číny. Ta opět zdůraznila (v tomto případě zřejmě nejdůrazněji) svůj boj proti digitálním aktivům v čele s Bitcoinem.
Podrobněji jsme nejnovější „čínský ban“ shrnuli v tomto článku, ale ve zkratce stačí konstatovat:
- Čínská vláda zakazuje těžbu kryptoměn
- Čínská centrální banka zakazuje obchodování kryptoměn
- Mimo zákon mají být i samotné kryptoměnové transakce
Z pohledu ostatních zemí však zákaz kryptoměn v Číně vlastně už není žádnou novinkou. Nejlidnatější země překvapila zbytek světa obdobnými kroky už několikrát. Portál Cointelegraph zmínil takových případů dokonce až 19. Jen tak pro zajímavost první zprávy o zákazu kryptoměn v Číně přišly ještě v době, kdy se Bitcoin obchodoval za něco přes 1000 dolarů.
2009
První náznak nepřátelského vztahu Číny k decentralizovaným měnám na sebe opravdu nenechal dlouho čekat. Bitcoineři ho zaznamenali už v roce 2009, kdy byl BTC jen v plenkách, co se týče jeho adopce a také ceny. Už tehdy Čínské ministerstvo obchodu preventivně „zakázalo“ použití „virtuálních měn“ na obchodování se zbožím.
2013 & 2014
V roce 2013 Čínská centrální banka (PBoC) zakázala čínským finančním institucím zpracovávat bitcoinové transakce a kryptoměny označila za měny bez skutečného významu. Tato zpráva se objevila v době, kdy Bitcoin rostl na hodnotě a poprvé ho tím pádem i výrazněji ovlivnila. BTC se v důsledku toho propadl pod cenu 1000 dolarů. Největší burzou podle objemů byla v té době BTCC.
V průběhu roku 2014 se objevilo několik „zákazů kryptoměn“ – mnohé z nich byly dříve zpravodajskými hrami a bylo z nich těžké vyčíst, co je oficiálním „verdiktem“ a co jen spekulací. Několik poplašných zpráv o zákazu všech kryptoměnových transakcí střídaly zprávy o tom, že Čína zavře tehdy velkou čínskou kryptoburzu FXBTC. Jak uvádí Cointelegraph, mohlo to vést k pádu ceny BTC ze 709 USD na 346 USD.
2016
S Čínou měla spojitost i jedna z největších kryptokrádeží vůbec – v roce 2016 byla hacknutá hongkongská burza Bitfinex, ze které zmizelo více než 119 756 BTC (proto vám stále zdůrazňujeme, abyste kryptoměny nepoužívané zbytečně nedržely na burzách). Bitcoin v reakci na tyto zprávy padl o více než 10%.
2017
Také v roce 2017, kdy vrcholil předchozí býčí cyklus, přicházely z Číny zprávy, které mohly růst ceny ukončit nebo výrazně zpomalit. V září čínská vláda oficiálně zakázala směnárny a PBoC oznámila, že Číňané nesmí investovat do ICO (počáteční nabídka mincí). Přestože šlo o výrazně omezení Bitcoin je zvládl bez větších problémů. Od onoho momentu mu trvalo 3 měsíce, než posílil z 4 000 USD na 20 000 USD a vytvořil tím historické maximum, které následně překonal až v roce 2021.
V témže roce Čína zavřela i jednu z největších tehdejších kryptoburz BTCC (mimochodem ve skutečnosti stále funguje).
2018
Rok 2018 začal pro altcoiny obrovským růstem cen, ale následně přišel drtivý pád, po kterém se dostal Bitcoin s ostatními kryptoměnami do víceletého období medvědího trhu. Celý trh oslabil o více než 80% od tehdejších maxim.
Částečně tomu mohly opět přispět i poplašné zprávy z Číny. Například v lednu se spekulovalo, že pád Bitcoinu mohl být manipulován právě z této země a to dokonce manipulací lidí blízkých vládě.
Již v roce 2018 se zároveň objevovaly první zprávy o zákazu těžby kryptoměn. Bitcoin v polovině února 2018 klesl o více než 65% od svého maxima, kterého dosáhl 17. prosince 2017.
2019
V roce 2019 sice nebyl Bitcoin terčem velkého mediálního zájmu, ale jednou za čas se opět objevil z Číny nějaký ten FUD. Opět se například mluvilo zákazu těžby. PBoC v tento rok také varovala, že obchodování s kryptoměnami bude okamžitě zakázáno. Nic takového se však nestalo. Alespoň ne v praxi, protože v Číně se s kryptoměnami nadále obchodovalo v rámci jakési šedé zóny.
2020
Po vypuknutí pandemie koronaviru v západním světě se propad Bitcoinu v březnu 2020 připisoval opět i Číně. Spekulovalo se, že Bitcoin ve velkém prodávají čínští těžaři, kteří v té době generovali suverénně největší porci celosvětového hashrate Bitcoinu.
Následně vláda v Hongkongu oznámila plán na zákaz maloobchodního obchodování s kryptoměnami v rámci jejího úsilí bojovat proti praní peněz. Dopad na cenu BTC? Z nadhledu žádný výrazný. Bitcoin překonal své ATH a před koncem roku přesáhl cenu 30 000 USD.
2021
Události z roku 2021 si jistě dobře pamatujete. Začalo to tím, že Čínská národní internetová finanční asociace, Čínská bankovní asociace a Čínská asociace plateb a zúčtování v květnu 2021 vydaly koordinované prohlášení varující před investováním do kryptoměn.
Následně PBOC nařídila čínským bankám a poskytovatelům mobilních platebních služeb, aby neposkytovali své služby klientům, kteří dělají transakce spojené s obchodováním kryptoměn.
Následně přišel nejtvrdší zásah v podobě zákazu těžeb kryptoměn. Tato nařízení začaly prosazovat ve značné míře autonomní čínské regiony. Konkrétně ty, ve kterých se nacházelo nejvíce těžařů Bitcoinu. Vedlo to k tomu, že hashrate Bitcoinu (celková výpočetní síla vynaložená na jeho těžbu) klesla o více než 50%. Velmi negativně reagovala i cena Bitcoinu, která od historických maxim nad 64 000 USD v průběhu krátké doby padla až pod cenu 30 000 USD.
Zpětně se však zákaz těžby kryptoměn v Číně vnímá jako pozitivní věc. Dominance čínských těžařů nebyla zdravá (nad 65% celkového hashrate) a díky tomu, že se nyní stěhují do jiných regionů od Kazachstánu až po Kanadu či USA, stává se Bitcoin decentralizovanější i v tomto směru.
Jak vidíte z uvedených příkladů zprávy z tohoto pátku zdaleka nejsou prvními a určitě ani posledními negativními zprávami z Číny, které se budou týkat Bitcoinu. Zároveň to ale vypadá tak, že Číně postupně dochází munice. Trh totiž začíná být vůči takovým zprávám imunnější.
zdroj: cointelegraph.com
