Čínská centrální banka (PBoC) zveřejní nove komuniké, ve kterém zopakovala svou snahu potlačit jakékoliv nezákonné aktivity související s obchodováním kryptoměn v Číně.
Čína oficiálně zakázala finančním institucím podnikat s kryptoměnami v roce 2017 a následně v první polovině roku 2021 byla součástí tlaku, který vedl k exodu těžařů Bitcoinu z této země.
Zmiňované nařízení ještě z roku 2017 vedly k tomu, že pevninskou Čínu musely opustit všechny přední kryptoměnové burzy, které si našly své působiště v jiných zemích, nuže a ty čerstvé z tohoto roku, které podpořily i tři hlavní platební asociace v Číně a regulátoři jednotlivých čínských provincií přiměli většinu bitcoinových těžařů ukončit svou činnost a hledat si nové působiště jinde.
PBoC ve své čerstvé zprávě konstatovala, že ve snaze potlačit kryptoměny uspěla a že „nadále bude pokračovat ve vytváření vysokého tlaku s cílem omezit šílenství kolem obchodování s virtuálními měnami.“
Nová zpráva Čínské centrální banky zároveň opět upozorňuje před riziky neregulovaných digitálních aktiv a zveřejněna byla s jasným úmyslem odradit jakékoliv podnikatelské subjekty v zemi pomýšlet nad pokračováním svého byznysu.
Zmiňované kroky PBoC s podporou čínské vlády vedly v květnu výraznému propadu hashrate Bitcoinu, protože čínští těžaři měli historicky dominantní podíl na jeho těžbě. V září 2019 se jejich podíl odhadoval až na více než 70% z celkového hashrate a ještě nedávno na více než 50%. Po ukončení jejich těžby klesl v květnu hashrate Bitcoinu z rekordních 198 EH / s na 89EH / s. V současnosti se však již opět dostává do rostoucího trendu.
Cíl potlačit Bitcoin a urychlit adopci digitálního jüanu
Snahu čínské vlády a centrální banky Číny potlačit Bitcoin a další kryptoměny do pozadí si mnoho odborníků vysvětluje v souvislosti s připravovanou čínskou národní kryptoměnou (CBDC) digitální jüan, který by mohl být světu velkolepým způsobem představen během zimní olympiády v Pekingu 2022.
Podle zprávy centrální banky byl v červenci, čili minulý měsíc, použitý u 70,75 milionů transakcí a do konce července dosáhla hodnota těchto transakcí úroveň 34,5 miliardy jüanů, respektive 5 miliard dolarů.
Digitální jüan je podle čerstvých dat podporován už u více než 20 milionů peněženek, přičemž vláda tlačí na komerční banky, aby zvýšily proces jeho adopce u obyvatel. Každý zaměstnanec pracující v čínských bankách by měl údajně za jeden rok přivést k digitální peněžence minimálně 300 klientů, přičemž jim slíbit za to může různé benefity a dárkové předměty.
Digitální jüan je na rozdíl od Bitcoinu silně centralizovanou kryptoměnou, skrz kterou může Čína získat ještě lepší a dokonalejší dohled nad penězi svých obyvatel, což je v souladu s dlouhodobými cíli a představami čínské komunistické strany.
zdroj: decrypt.co
