Kryptoměny slibují maximální jistotu, že zůstanou vaše finance v rukou jen a pouze vás samotných. Nikdo, kdo k ním nezná přístupy, vám je nemůže sebrat ani zabavit. Je to ale vždy dobře? Co se stane, pokud přístupy ztratíte i vy samotní?
O tom by své mohl vyprávět člověk, který takto přišel o bitcoiny v hodnotě 900 milionů dolarů! A právě na jeho příběh i základy tzv. self-custody se dnes podíváme.
Kde se kryptoměny nachází?
Nejprve si však pojďme rozebrat, kde kryptoměny najdeme a jestli jsme opravdu jediní, kdo všechno má tedy k vašim kryptoměnám přístup. V jednoduchosti, kryptoměny neexistují fyzicky, jedná se pouze o zápisy v databázi zvané blockchain. Až tedy uvidíte na internetu reklamy na zlaté mince s logem Bitcoinu za zlomek jeho ceny, samozřejmě si tím žádnou kryptoměnu nekupujete. I proto opravdu platí, že kdo nezná váš privátní klíč, není schopný s vaším kryptem nijak manipulovat. Alespoň tedy v případě Bitcoinu.
Zde je totiž důležité si rozlišit dva hlavní způsoby úschovy. První, ten tradiční, označujeme jako self-custody, tedy přímo vlastní správu svých kryptoměn. V tomto případě opravdu může s kryptoměnami na blockchainu hýbat (odesílat je na jiné adresy, provádět směnu na blockchainu,…) jen ten, kdo k nim drží privátní klíč, tedy základní přístup, pomocí kterého podepisujeme transakce (přesun kryptoměn na blockchainu). Kdo jej nemá, krypto z vás bez jeho odhalení zkrátka nedostane.
Jiným případem jsou ale kryptoměny držené na burzách apod. V tomto případě drží všechny přístupy daná burza či jiná instituce, jejímž jsou majetkem. Vy máte pouze pohledávku vůči ní. Stejně tak každá transakce, kterou chcete provést, závisí na chování burzy. Pokud chcete vybrat, musíte počkat, než burza provede výběr za vás. Pokud chcete směnit krypto, mění se pouze zápis na vašem účtu, přímo na blockchainu se nemusí dít vůbec nic (a pravděpodobně ani nebude). A pokud se např. stát rozhodne vám kryptoměny zabavit, burza musí zákony dodržovat a vaše kryptoměny přinejmenším zmrazit.
Co když ztratím kryptoměny?
Z toho jasně vyplývá, že self-custody s sebou nese spoustu výhod. Burzy jsou vhodné zejména pro jednoduchost obchodování. Proto se obecně v kryptoměnách říká, že na burze držím kapitál na trading, dlouhodobě držené kryptoměny mám na vlastní hardwarové peněžence. A já nemůžu než souhlasit. Přesto jsem se však setkal již s tolika lidmi, pro které se samostatná správa kryptoměn stala osudnou. Pokud totiž ztratíte přístupy ke svým samostatně drženým kryptoměnám, stále platí, že se k nim nikdo nemůže dostat. Tedy ani vy!
Vyhozené či spálené hard disky se zálohami peněženek, aktualizace prohlížeče s nezálohovanými peněženkami, přístupy ke kryptoměnám na vykradených cloudových úložištích… To je jen drobný výčet reálných případů, jak je možné o kryptoměny úplně přijít. Krása self-custody s sebou tak nese i spoustu rizik a je důležité vždy myslet na maximální bezpečí a dostupnost svých záloh (seed frází či privátních klíčů)!
Často opomíjenou součástí tohoto problému je také řešení dědictví, kdy nikdo nezná přístupy k peněženkám či náhlá ztráta paměti. Pokud tak spravuji své kryptoměny sám a chci získat maximální výhody světa kryptoměn, je vždy nutné mít tyto extrémy pohlídané.
Jak ztratit 8 000 bitcoinů?
Dopadnout totiž můžete také jako James Howells. Ten na nedostatečném zálohování peněženek přišel o opravdu neskutečné peníze. Ztráta 8 000 bitcoinů by totiž při dnešních cenách znamenala přístup k až 900 milionům dolarů! Jak se mu něco takového povedlo?
Velice snadno! A to je právě to nejhorší. Howells si totiž jednoduše v roce 2013 při úklidu spletl hard disk a disk s přístupy k peněžence tak nechal na chodbě v černém pytli. A jeho bývalá přítelkyně na nic nečekala, vzala pytel s odpadky, vyhodila jej a téměř 20 miliard korun při současných cenách skončilo na skládce v Newportu.
Na skládce, mezi odpadky, tak leží taková částka. Není proto divu, že se Howells aktivně snaží již dlouhou dobu získat svůj ztracený disk zpět. Zatím však bez úspěchu. V roce 2021 dokonce pak nabídnul přímo městu úhradu veškerých nákladů na pátrání po hard disku. A navíc odměnu ve výši 25% z celkového obnosu na peněžence. Na té se však nachází přes 1,4 milionu tun odpadu, a město tak hledání opakovaně odmítá, kdy cituje svá nastavená pravidla pro ochranu životního prostředí. Ani přes (neúspěšnou) žalobu města se mu však dodnes kryptoměny získat zpět nepodařilo.
https://twitter.com/modernhistory/status/1953413606298546633
Bitcoinové bohatství zakopané v zemi: Příběh Jamese Howella nabírá nový směr!









