Federální rezervní banka (FED), která působí v USA v roli centrální banky, včera večer podržela trhy před výraznějším kolapsem, když oznámila, že úrokové sazby v dohledné době zvyšovat nebude a v nejbližším období nezmění ani svou strategii kvantitativního uvolňování (QE).
Včerejší oznámení FEDu v čele s jeho předsedou Jeromem Powellem bylo obzvláště očekávanou událostí, protože následovalo jen pár dní po turbulencích na trhu v souvislosti s vážnými finančními problémy čínského megadevelopera Evergrande. Trhy byly zvědavé, s jakými prognózami pro následující měsíce FED přijde a zda se rozhodl pokračovat ve své nastolené strategii boje proti ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Jak to i mnozí analytici předem očekávali, FED se nakonec rozhodl minimálně prozatím nic neměnit, protože zřejmě nechtěl mít na svědomí ještě větší turbulence na trhu. Z jeho závěrů lze konstatovat zejména tyto důležité informace:
- Zatím pokračuje v nákupu státních dluhopisů a cenných papírů zajištěných hypotékami v hodnotě 120 miliard dolarů měsíčně – naznačil však, že utahování kohoutků je blízko a můžou být oznámeny již v tomto roce (listopad-prosinec)
- FED neplánuje v dohledné době zvyšovat úrokové sazby, které od začátku roku 2020 drží blízko nule. Vypadá to však tak, že sazby by se mohly začít postupně zvyšovat již v průběhu roku 2022, k čemuž se údajně začíná přiklánět více zástupců FEDu. Doposud se spíše očekávalo, že by k tomu mohlo dojít v letech 2023 nebo dokonce až v roce 2024. Pokud by FED zvýšil úrokové sazby pravděpodobně by to nehrálo do karet rizikovějším akciovým titulům (například technologické akcie) nebo kryptoměnám.
Reakce trhu
Bitcoin na závěry FEDu zdá se reagoval pozitivně, neboť v době psaní tohoto článku je v plusu téměř 5% za posledních 24 hodin. Aktuálně se obchoduje za přibližně 44 tisíc dolarů, přestože před necelými dvěma dny klesl i pod úroveň 40 000 USD. Zelený den měl za sebou i index S & P500, který posílil o jedno procento, přičemž za poslední měsíc je ve ztrátě necelé 2 procenta.
Pozitivní zprávou je i posílení akcií zmiňovaného čínského developera Evergrande. Ty poskočily včera až o 12% a smazaly tak značnou část ztrát z úvodu týdne, kdy se propadly o přibližně 20%. Posílení Evergrande podle všeho zřejmě z části souvisí s tím, že Čínská centrální banka plánuje natlačit do bankovního systému 18,6 miliardy dolarů, aby posílila tento sektor v případě silnějších turbulencí na trzích.
China's central bank injects 120 billion yuan ($18.6 billion) into the banking system after concern over a debt crisis at Evergrande roiled global markets https://t.co/U75QYOkie6
— Bloomberg Economics (@economics) September 22, 2021
Prognózy pro následující období
FED zveřejnil i své aktualizované prognózy, v nichž došlo k několika změnám oproti předešlým zprávám. HDP USA vzroste tento rok jen o 5,9% v porovnání se 7% prognózou z června.
Pokud jde o inflaci, ta se letos zvýší o 3,7%, což je o 0,7% více, než byla předcházející prognóza z června. V roce 2022 FED očekává inflaci na úrovni 2,3%, přičemž předtím předpověděl 2,1%. Powell v případě inflace stále věří, že je jen dočasným vedlejším efektem. Bují však přesvědčení, že může jít o dlouhodobější problém.
Pokud jde o inflaci v oblasti energií a potravin, FED očekává, že v tomto roce stoupnou ceny až o 4,2%, hoc v červnu tvrdil, že to bude „jen“ 3,4%. V následujících letech centrální banka věří ve zpomalení tohoto tempa na přibližně 2,2%. Dlouhodobým cílem FEDu je přitom držet inflaci pod 2%.
Souvislost s Bitcoinem
Plány FEDu pro nejbližší období nepřímo souvisí i s Bitcoinem, protože ten je z pohledu mnoha investorů stále klasifikován jako rizikové investiční aktivum. To znamená, že minimálně z krátkodobého pohledu je velmi náchylný negativně cenově reagovat v případě, že se propadá i akciový trh (stačí si připomenout březen 2020). Pokud by FED včera přistoupil k razantnějším krokům, mohlo to tedy mít i negativní vliv na akciové trhy a následně i na Bitcoin. To se však nestalo, což může hrát Bitcoinu v následujících týdnech do karet.
Na druhou stranu avizované zpomalování tempa „tištění peněz“ a možnost dřívějšího zvyšování úrokových sazeb (možná již v roce 2022) než se původně očekávalo jsou faktory, které budou investoři v následujících měsících také zohledňovat.
zdroj: cnbc.com
