Těžba kryptoměn za poslední roky ušla opravdu dlouhou cestu, jak sám pozoruji. Poprvé jsem totiž s těžbou začal experimentovat již v dubnu roku 2013. V tu dobu nás totiž s Honzou Smetanou nalákal kamarád na to, že si za 100 000 Kč nakoupil bitcoiny a že zde existuje možnost těžby, která jej rozhodně zajímá. No a tak jestli nechceme zkusit těžit taky. První těžbu se nám úspěšně povedlo rozjet na našich osobních počítačích a hned v prvních pár dnech jsme vytěžili 0,3 BTC. I přesto jsme ale těžbu následně vypnuli. Proč? Těžba nám při tehdejších cenách (okolo 100 USD za BTC) přinesla sotva 30 USD a elektřina v bytě nás stála 3,5Kč/kWh. Proto bychom k zisku potřebovali elektřinu výrazně levnější.
Zpátky do minulosti
Netrvalo dlouho a v září 2013 jsem narazil na příspěvek od člověka, který naši těžbu posunul o level dál. Postavil si totiž stroj se dvěma grafickými kartami AMD 7870 4GB, který využil k těžbě kryptoměn. Podle jeho slov se mu cena hardwaru vrátila za přibližně 9 měsíců. Nám se pak okamžitě zalíbila myšlenka toho, že bychom si mohli sami sestavit těžební zařízení a vlastně začít “vyrábět“ kryptoměny. A naše rozhodnutí se do těžby pustit se nám hned vyplatilo! Přišel totiž listopadový rapidní růst litecoinu a návratnost ceny našich strojů se nám během pár dní dostala až pod 3 týdny. Zajímavosti těžby si však začalo všímat víc a víc lidí, a tak na e-shopech typu Alza a CZC začaly být grafické karty vyprodány. A to jsme navíc dostali informaci o tom, že karty typu AMD 9590 dorazí až nejdříve za tři měsíce. Proto jsme další stroje stavěli hlavně z karet AMD 7850 a AMD 270X. Tohle období pak bylo opravdu vysoce ziskové, kdy se nám povedlo návratnost dostat až na 3 dny! A to vše stále při těžbě v domácím prostředí s elektřinou za 3,5Kč/kWh. Na jednotlivá těžařská zařízení jsme v tu dobu ani nepoužívali stojany. Ještě aby ano, 2 karty se přece udrží samy. A co větrání? Zkrátka jsme otevřeli okna a vypnuli topení. To ale samozřejmě nebylo úplně ideální, a tak některé grafické karty měly klidně i přes 90 °C, kdy se tak nedalo divit tomu, když se nějaká občas zasekla. Restartování jsme potom řešili ručně a každý stroj zvlášť.
A co dnes?
I přes obrovský posun v technologiích se nám již 3denní návratnost nepovedlo zopakovat. Ta se v současnosti zejména z důvodu vysoké konkurence pohybuje okolo 1,75 roku. Dnes jsou pak grafické karty poměrně jednoduše dostupné, ale už začínáme pociťovat to, že se doba dodání začíná zvyšovat. Na stroje již samozřejmě využíváme specializované kovové stojany, díky kterým je jednodušší zajistit proudění vzduchu. Tyto stojany navíc počítají s tím, že na jednom místě provozujeme stovky strojů. Samozřejmě také zařízení nerestartujeme ručně, to už by ani nebylo možné. Zkrátka je obrovský rozdíl mezi tím, jestli spravujete 10 a 100 strojů. A rozdíl mezi 100 a 1 000 je ještě větší! My v současnosti spravujeme okolo 4 000 strojů… Proto máme vše vyřešené správou na dálku a restartování je automatické. Jak určitě víte, při těžbě je pak nutné myslet zejména na její efektivitu. Proto jsme se z ekonomických důvodů nepustili cestou klimatizace, ale rozhodli jsme se pro předimenzovanou vzduchotechniku. Jak to vypadá ilustruje třeba náš současný pražský showroom s příkonem 1,2 MW. Ten má provozní výměnu vzduchu 480 000 m3 za hodinu. Teplota vzduchu v našich halách nepřesahuje ani v létě 32 °C a na kartách ji držíme vždy pod 65 °C. K tomu využíváme různých hlásičů, a to nejen na kartách, ale i jednotlivých kójích apod. Díky tomu dokážeme např. snížit výkon ventilátorů na noc, kdy je teplota nižší a pořádná výměna vzduchu není tak nutná. Díky tomu samozřejmě spotřeba ventilátorů klesá.
Určitě to ale není tak, že by dříve bylo těžit o tolik jednodušší. V minulosti i dnes zažíváme období, kdy ziskovost vychází krásně a kdy zase trošku hůře. Na jaké faktory se tedy zaměřit? Nejdůležitější jsou rozhodně cena energií a kvalita infrastruktury, a to jak elektrické, tak vzduchotechniky. Důležité je také mít dostatečně předimenzované kabely, abychom zabránili jejich zahřívání a zbytečným ztrátám. Kdo poté podcení vzduchotechniku, nejspíše se setká s přehříváním strojů, které potom zákonitě nemohou dobře fungovat. Těžař pak musí být připraven i na věci jako sníh či déšť, na které zkrátka musí mít ventilátory připraveny.
Rád bych vás společně s našim těžebním týmem pozval na unikátní webinář o ziskové těžbě kryptoměn, kde se dozvíte vše o aktuálním těžebním know-how. ZDE se můžete zaregistrovat!
Ing. Michal Bezvoda
Zakladatel a spolumajitel Starmine holdingu
Spolumajitel a technický ředitel 10x laboratory s.r.o.
