Kolem zákazu těžby Bitcoinu v Číně se toho událo už hodně. Nyní se však ve článku od China Business News objevily nové informace, které se snaží vnést do situace jiný pohled. Vyjasňují odpovědi na otázky jako kdo v současné době využívá energii vodních elektráren? A jak vládní rozhodnutí ovlivnilo soukromé podniky? Novinky z Číny tak ukazují zajímavé události.
Prvním, kdo upozornil na osud vodních elektráren v Číně, byl čínský novinář Colin Wu na svém Twitteru.
Use Google Translate to read this Chinese report https://t.co/xyMA1uaGlb
— Wu Blockchain (@WuBlockchain) July 7, 2021
V prvním odstavci zmíněného článku se objasňuje přesně to, co je obsahem také tohoto tweetu, ve kterém se Wu zmiňuje, že na čínské „největší prodejní obchodní platformě se ve velkém množství prodávají soukromé vodní elektrárny.“ Otázkou však je proč?
„V energetickém průmyslu je vodní elektrárna někdy považována za neúnavný stroj na tisk peněz. Jenže po deseti letech investic do malé vodní elektrárny v S‘-čchuanu se Zhang Huifa rozhodl prodat elektrárnu za více než 60 milionů juanů na prodejní obchodní platformě Xianyu.“
Tyto elektrárny jsou „převážně distribuovány v S‘-čchuanu, Guangxi, Gansu a Yunnanu.“ Podle zprávy od Nica Cartera zveřejněné na webu Medium byly S‘-čchuan i Yunnan centry těžby Bitcoinu. Důvodem, proč se tak děje, je, že „rozsáhlé počáteční investice a dlouhá návratnost investic často pro investory představují obrovské výzvy.“
Je zřejmé, že mnoho majitelů si muselo půjčit peníze. O deset let později musí elektrárny prodat, aby tyto půjčky mohli splatit.
Přebytky elektřiny
Článek uvádí, že rozvoj soukromých elektráren se udál na začátku tohoto století. Investoři postavili tisíce vodních elektráren, protože je považovali za stabilní zdroje příjmů. Přilehlé okolní oblasti je považovaly za známky pokroku a řešení jejich energetických problémů.
„S přibývajícím přebytkem elektřiny v Číně v posledních letech je však elektřina vyrobená z vodních elektráren často předurčena k jejímu plýtvání.“
Faktem však zůstává, že těžba Bitcoinu má sklony k provozu tam, kde je k dispozici přebytečná energie, jak jsme se v minulosti mohli už vícekrát přesvědčit. To má prostý důvod – energie je v těchto oblastech levnější.
Dochází kvůli zákazu v Číně k prodejům vodních elektráren?
Podle China Business News tomu tak není:
„Někteří lidé spojili toto prodejní chování s probíhající nápravou těžebních operací virtuální měny. Mnoho malých vodních elektráren skutečně prosperovalo z těžby, ale jejich prodejci kontaktovaní reportéry ze CBN všichni uvedli, že měli své vlastní důvody k prodeji.“
Aby to doložili, využili číselné vyjádření. V roce 2011 prodala následující elektrárna veškerou vyrobenou energii státní společnosti State Grid (státní energetická firma).
„V roce 2016 však provozovatel postavil poblíž elektrárny těžební zařízení na Bitcoin. Pronajal jej společnostem, které přišly do S‘-čchuanu těžit.“
Následně došlo k velkým změnám:
„V roce 2016 činily příjmy elektráren od společnosti State Grid 4,6 milionu juanů a příjmy z Bitcoinových těžebních společností 1,8 milionu juanů. Do roku 2018 se však tato dvě čísla změnila na 2,7 milionu juanů a 4,1 milionu juanů.“
Ztráta všech těchto příjmů je dostatečným důvodem k prodeji, a to byla interpretace situace novináře Colina Wu. Téma článku však nabízí další pohled na věc:
„Zhang Huifa uvedl, že hlavním důvodem prodeje malé vodní elektrárny byla obtížnost kapitálového obratu v realitním sektoru, do kterého investoval. Li Chengming uvedl, že důvodem prodeje malé vodní elektrárny bylo to, že se o ni nadále nechtěl starat, přestože vodní elektrárna vyprodukovala stabilní příjem stovek tisíc juanů ročně.“
Jsou však jejich tvrzení pravdivá?
Lidská stránka vodních elektráren
Článek se snaží zapůsobit na čtenáře svým příběhem a daří se mu to. Okamžitě je v něm vysvětlena psychologie a duševní stav jeho představitelů způsobem, který umožňuje čtenářům identifikovat se s jejich situací:
„Je jim 50 a 60 let a musí se vrátit domů, aby se postarali o své rodiny. Mladší generace upřednostňuje cestování do velkých měst. Nikdo nechce jít do hlubokých hor a starých lesů, kde se tyto malé vodní elektrárny nacházejí.“
A k tomu všemu přidává:
„Mnoho malých vodních elektráren obvykle vyžaduje k hlídání pouze jeddnoho zaměstnance. Celoroční pobyt na takovém místě může způsobit, že se člověk bude cítit velmi osamělý.“ Někteří z nich řekli: „Nevíte, jak se máte každý den vypořádat se zvukem tekoucí vody. Ať někdo něco řekne!“
Tyto prohlášení určitě nezní hezky. Co je ale vlastně jejich účelem? Snaží se o to, aby se tyto soukromé vodní elektrárny neprodávaly? Nebo jde o reverzní psychologickou hru?
Snaží se těchto vodních elektráren zbavit?
V závěru článku dochází k odhalení, které vše vysvětluje:
„Podle statistik z roku 2020 provinčního oddělení vodních zdrojů v provincii S‘-čchuan je v S‘-čchuanu 5 025 malých vodních elektráren. Z toho je 4 774 zapojeno do nápravy a vyřazování z provozu. Odhaduje se, že 1 091 bude vyřazeno z provozu a 3 683 bude upraveno.“
To má totiž svůj důvod:
„Vodní elektrárny byly vždy jedním z důležitých faktorů omezujících ekologii řek S‘-čchuanu.“ V roce 2020 to řekl Wang Hua, zástupce ředitele oddělení vodních zdrojů v provincii S‘-čchuan.“
Podle předložených informací se tak zdá, že se vláda možná pokouší těchto vodních elektráren zbavit a proto se snaží od nich udržet investory co nejdál. Celý čínský zákaz těžby Bitcoinu tak může být jen součástí ještě větší hry. Její prohlášení jsou pronášena vážně a účelově.
Můžeme se tak jen domnívat, jestli Čína pouze usiluje o dosažení uhlíkové neutrality a opravení původních toků řek, nebo tady jde o něco úplně jiného.
Zdroj: newsbtc.com
