Štěpan Uherík, finanční ředitel společnosti SatoshiLabs, která stojí za vývojem populární hardwarové kryptoměnové peněženky Trezor, vyhodnotil rizika související s regulacemi a možností držet kryptoměny na privátních peněženkách.
CFO SatoshiLabs se k tomuto tématu vyjádřil v období, kdy sílí z řad politiků snaha prosadit přísnější regulaci kryptoměn, která by mohla mimo jiné omezit možnosti uživatelů vybírat si digitální aktiva z regulovaných burz na vlastní peněženky, u kterých je mají pod vlastní kontrolou.
Uherík na margo toho konstatoval, že je velmi nepravděpodobné, že by vlády na celém světě dokázaly jednoho dne zakázat používání non-custodial peněženek, čili privátních peněženek, které vygenerují privátní klíč uživateli.
Stepan Uherik, CFO of @SatoshiLabs, a company that develops @Trezor hardware wallets, says it is near impossible for governments around the world to ban the use of noncustodial wallets.
"There is no possibility of a complete ban." he added.
Are you worried? #btc #Bitcoin
— CryptoVantage (@crypto_vantage) April 21, 2022
Výhodou takových peněženek je neschopnost centralizované entity, například státu, hackera či burzy, vzít či odcizit tyto kryptoměny jejich majiteli. Držení privátních klíčů (běžně jde o kombinaci 12 nebo 24 slov) však zároveň znamená, že pokud o ně uživatel přijde (znehodnotí se, budou ukradeny, zapomenuty…) neexistuje způsob, jak se k těmto kryptoměnám vrátit, což znamená, že tento způsob úschovy vyžaduje dodržování určitých bezpečnostních standardů ze strany jejich majitele.
,,Je velmi nepravděpodobné, že by všechny země zakázaly non-custodial peněženky nebo jakýkoli jiný aspekt peer-to-peer sítě Bitcoinu,“ uvedl Uherík v rozhovoru pro Cointelehraph. Následně však přiznal, že takové snahy se pravděpodobně objeví v některých zemích, které v minulosti bojovaly například proti používání kryptografie nebo torrentů.
,,Přijímání těchto technologií pokračovalo v nezmenšené míře. V určitém smyslu jsou pokusy vlád zakázat určitou technologii dobrým marketingem pro tuto technologii,“ poznamenal.
Příklady a problémy v realizaci takových omezení
Příkladem regulačních a vládních snah omezit používání non-custodial peněženek je například snaha Evropského parlamentu schválit legislativu, která by omezovala možnosti posílání kryptoměn z burz na takové peněženky, pokud by u nich nebyla ověřena totožnost jejich majitele. V Rusku se zase objevila iniciativa, která navrhuje kriminalizovat určité typy kryptoměnových převodů na takové peněženky.
Uherík proto přiznává, že vlády opravdu mají několik způsobů, jak omezit jejich používání, ale neexistuje způsob, jak by je zcela zakázaly.
Mohou se například pokusit zakázat určité non-custodial peněženky, které jsou dostupné přes obchody s mobilními aplikacemi (Google Play, App Store apod.), protože umí nařídit Google či Apple, aby takové aplikace odstranily z nabídky. ,,Takový zákaz by se dal snadno uzákonit, ale týkal by se pouze části takových peněženek a pravděpodobně by motivoval uživatele, aby se podívali za hranice těchto obchodů (hledali tyto aplikace mimo tyto obchody). Hardwarové a desktopové peněženky by to neovlivnilo.”
Uherík zároveň předpokládá, že jakákoli snaha o prosazení takového omezení by vedla k silnému odporu nevládních organizací, které se specializují na ochranu spotřebitele, protože „tento druh cenzury nemá místo v civilizovaných zemích.“
Pokud jde o hardwarové peněženky s otevřeným kódem (open-source) jako je i Trezor od SatoshiLabs, tvrdí, že takové peněženky jsou odolné vůči jakémukoli zákazu, a zároveň poznamenal, že jejich výrobci jsou z hlediska regulací v lepší situaci než většina ostatních bitcoinových firem , protože nenabízejí žádné custody služby a ani jiné finanční služby (ve skutečnosti nemají pod kontrolou žádné kryptoměny). ,,Vlády mohou zpomalit přijetí Bitcoinu, ale Bitcoin nakonec zvítězí. Bitcoin je myšlenka, jejíž čas přišel a nikdo s tím nemůže bojovat,“ dodal.
O bezpečné úschově privátních klíčů
Držení kryptoměn na privátních peněženkách je nejlepším způsobem jejich „úschovy“, protože dané kryptoměny jsou v takovém případě pod absolutní kontrolou jejich majitele na rozdíl od jejich držení na burze či jiné platformě, která může být například hacknutá. Historie je toho důkazem.
Při použití privátní peněženky (non-custodial) se v prvním kroku jejího vytváření vygeneruje tzv. seed, který sestává běžně z 12 až 24 slov, která je nutno bezpečným způsobem zapsat. Tato slova jsou alfou a omegou přístupu k daným kryptoměnám. Znamená to, že pokud je daný uživatel ztratí, znehodnotí se, zapomene je, nebo mu tato slova ukradnou, o kryptoměny přijde, což znamená, že správné zapsání si a úschova této kombinace slov (ve správném pořadí) je nesmírně důležitá.
Zdroj: cointelegraph.com
