PROFIL: Nayib Bukele: „Nejlepší diktátor na světě“

Na Valném shromáždění OSN, si Bukele udělal selfie na pódiu a řekl publiku, že „pár obrázků na Instagramu má větší dopad než jakýkoli projev na tomto shromáždění“.  Poté aktualizoval svůj neustále se měnící životopis na Twitteru na „Nejlepší diktátor na světě“. Pojďme si představit člověka jenž může být jak velký vizionář, tak jen další z mnoha diktátoru v malém středoamerickém státu. 

Nayib Armando Bukele Ortez narozen 24. července 1981, je politik a podnikatel, který je 43. prezident Salvadoru (též Salvádor či El Salvador, španělsky doslova „Spasitel“),

Je synem Olgy Ortez de Bukele a Armando Bukele Kattán, palestinského křesťana, který později konvertoval na islám a stal se imámem. „Nayib“ je hispanizovaná verze arabského názvu „Najib“. Sám Nayib Bukele uvádí, že nepatří k žádné náboženské komunitě.

Studoval práva na Středoamerické univerzitě, ale později studium ukončil a v 18 letech založil svou první společnost Yamaha Motors El Salvador, která prodává a distribuuje produkty Yamaha v Salvadoru.

Bukele svou politickou kariéru nastartoval v roce 2012 kdy byl zvolen starostou Nuevo Cuscatlán, která je menší součástí města San Salvador. Během svého starostování poskytoval všem dospělým v Nuevo Cuscatlán starším 55 let měsíční koš potravin na pokrytí základních nutričních potřeb. Před nástupem Bukeleho do úřadu měl Nuevo Cuscatlán kolem 12 vražd ročně, ale v jeho tříletém funkčním období byla hlášena pouze jedna vražda.

Během svého funkčního období také věnoval celý svůj plat na stipendia, která nabízel mládeži v Nuevo Cuscatlán, aby mohli studovat na jakékoli univerzitě v Salvadoru, protože věřil, že taková ocenění za akademické úspěchy, pomohou v boji proti kriminalitě mezi mládeží.

Díky tomu rostla jeho popularita a mohl v roce 2015 kandidovat na starostu San Salvadoru. Zde vyhráva a stává se starostou hlavního města Salvadoru.

Bukele měl ambice účastnit se prezidentských voleb v roce 2019 jako nezávislý zástupce, který odmítá současný politický systém. Založil hnutí Nuevas Ideas s cílem učinit z něj politickou stranu, ve které by mohl kandidovat na prezidenta Salvadoru.

Po oznámení jeho ambice stát se prezidentem blokovaly vládnoucí levicová strana FMLN a pravicová strana Alianze Republicana Nacionalista (ARENA) jakékoli pokusy o založení jakékoli strany, kterou by pokusil použít pro jeho kandidaturu. Nakonec svou prezidentskou kampaň vedl za pravicovou stranu Gran Alianza por la Unidad Nacional (GANA). V prezidentských volbách konaných 3. února 2019 získal 53,8 % hlasů a v prvním kole hned zvítězil.

Na začátku svého funkčního období formuloval bezpečnostní plán, kterým chtěl zabránit vlivu organizovaného zločinu gangu Maras. Od června 2020 měl úspěchy v boji proti násilí, což je hlavní problém Salvadoru. Političtí pozorovatelé mají ale podezření na tajnou dohodu mezi vládou a gangy, jako tomu bylo v roce 2013 za předchozí vlády.

Bukele, který je považován za pravicového populistu, byl kritizován za to, že vládne autoritativním způsobem. Zejména byl odsuzován za poslání vojáků do zákonodárného sboru, aby podpořili schválení zákona a údajně svrhli zákonodárné shromáždění El Salvadoru.

V únoru 2020 chtěl Bukele zajistit půjčku ve výši 109 milionů dolarů od Spojených států na zvýšení financování Plánu územní kontroly. Jeho plán byl oponován opozicí s odkazem na to, že jeho předchozí politika ohledně vymáhání práva zvýšila militarizaci národní civilní policie. Bukele shromáždil příznivce, aby vyzval opozici ke schválení půjčky a dne 6. února 2020 se odvolal na článek 167 ústavy Salvadoru a vyzval Radu ministrů, aby se dne 9. února 2020 sešla v zákonodárném shromáždění. Když se setkání mělo uskutečnit, Bukele nařídil vojákům aby vtrhli do zákonodárného sboru, kde meli zastrašit zákonodárce, aby schválili půjčku. Tento čin byl charakterizován jako převrat a vyvolalo to obavy z uchvácení moci. Nejvyšší soud El Salvadoru zakázal Bukelemu vykonávat pravomoci, které nejsou uděleny v ústavě.

Kancelář generálního prokurátora vyšetřovala dvacet vládních institucí Bukeleho administrativy, dokud Bukele v květnu 2021 nezavedl parlamentní krok k propuštění generálního prokurátora a pěti soudců nejvyššího soudu v Salvadoru.

Tato akce, jeho zvládání násilí v Salvadoru a jeho přísná reakce na pandemii COVID-19 vedly některé akademiky k tomu, že ho označili jako autokrata nebo autoritáře.

Bukele a #Bitcoin

Dne 5. června 2021 Bukele oznámil, že plánuje předložit zákonodárnému sboru zákon, který by ze Salvadoru učinil první národ, který bitcoin učiní zákonným platidlem. Zákonodárný sbor schválil návrh zákona dne 8. června 2021 a jeho účinnost byla naplánována na 7. září 2021.

Dne 17. června 2021 Světová banka zamítla žádost Salvadoru o pomoc s implementací bitcoinu jako zákonného platidla s odvoláním na obavy z transparentnosti a dopadů těžby bitcoinů na životní prostředí.

Dne 24. června 2021 společnost  Athena Bitcoin uvedla, že má v úmyslu investovat v Salvadoru jeden milion dolarů do instalace 1 500 bankomatů na kryptoměny, které budou schopny vyměnit americký dolar za bitcoin nebo naopak.

Dne 6. září 2021 Bukele oznámil, že vláda koupila prvních 400 bitcoinů. Následující den vstoupil v platnost zákon o bitcoinech, čímž se bitcoin stal zákonným platidlem v Salvadoru, který se stal první zemí, která digitální měnu učinila zákonným platidlem. Ve stejný den bitcoin „zkolaboval“, spadl z 52 000 USD za bitcoin na méně než 43 000 USD, přičemž v jednom okamžiku obchodování dosáhl „nejnižší úrovně za téměř měsíc.“

Mezitím platformy jako Apple a Huawei začali nabízet salvadorskou vládou podporovanou digitální peněženku s názvem „Chivo“, internetové servery nezvládli nápor zájemců a  byly nuceny přejít offline poté, co byly zahlceny registracemi uživatelů.  Několik „tisíc demonstrantů“ vyšlo do ulic San Salvadoru, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s přijetím bitcoinů v zemi.

Podle Bukeleho by příklon země k bitcoinům měl snížit transakční náklady Salvadořanů žijících v zahraničí. A příliv financí od krajanů je pro stát důležitý. Hlavně od těch z USA, kde jich žije přes dva miliony a stále přibývají. Přílivy peněz z této diaspory tvoří téměř čtvrtinu salvadorského HDP.