Evropské banky spouští vlastní digitální měny, Česká národní banka nakoupila bitcoin a stablecoiny do testovacího portfolia a regulace MiCA mění pravidla pro stovky firem.
Kryptoměny se tak z okraje finančního světa rychle přesouvají do jeho středu. Co to znamená pro investory, kryptoprojekty, a především pro budoucnost celého odvětví? O těchto trendech jsme hovořili s Adamem Neubergerem, spoluzakladatelem projektu Probinex, který se kryptem zabývá více než osm let a nyní se podílí na budování regulované platformy v rámci evropského licenčního režimu.
Evropské banky začínají experimentovat s vlastními digitálními měnami. Co je podle vás hlavní motivace bank vstupovat do kryptosvěta?
Hlavní motivací je jednoduchá realita: digitální aktiva přestala být okrajovou technologickou hříčkou a stala se novou třídou aktiv, kterou zákazníci chtějí používat. Banky po letech váhání pochopily, že pokud nezareagují, přenechají velkou část trhu fintechům a kryptoplatformám.
Zároveň si banky uvědomují, že blockchain jim může zlevnit provoz, zrychlit vypořádání plateb a snížit závislost na zprostředkovatelích. A v neposlední řadě na ně tlačí regulátoři – v Evropské unii se díky regulaci MiCA poprvé otevírá možnost bezpečného a regulovaného podnikání s digitálními aktivy.
Vnímáte tento trend jako příležitost, nebo spíše jako hrozbu pro otevřený kryptoměnový ekosystém?
Je to především příležitost. Banky kryptoměny neohrozí, ale přivedou je blíže běžným lidem. Obrovskou výhodou kryptoměnového světa je jeho inovace, která ze své podstaty nevzniká v tradičních institucích.
To, že banky začínají experimentovat s vlastními tokeny, znamená, že přijetí krypta se přesouvá z okraje do centra finančního světa. A to je pro celý sektor obrovské plus. Příkladem může být banka J. P. Morgan, která už několik let provozuje JPM token navázaný na dolar. Slouží pro rychlé vypořádání transakcí mezi institucionálními klienty. Další variantu představuje XRP a síť kolem něj, která propojuje tradiční finančnictví s kryptoměnovými platbami. Důležité je, aby digitální měny bank nebyly prezentovány jako náhrada za kryptoměny typu bitcoinu – jejich role je úplně jiná.
Česká národní banka nově koupila digitální aktiva v hodnotě jednoho milionu dolarů, které spravuje nad rámec stávajících devizových rezerv. Jaký signál tím ČNB vysílá retailovým investorům a českým kryptofirmám?
Je to historický signál normalizace krypta. Centrální banka by se do testování kryptoaktiv nepustila, pokud by je sama považovala za vysoce rizikové, nedůvěryhodné nebo nedostatečně etablované.
Pro retail to znamená, že tu s námi digitální aktiva jsou a budou. Pro české kryptofirmy je to motivace a potvrzení, že regulovaný krypto trh má svou budoucnost a že stát se k němu staví seriózně, ne odmítavě.
Myslíte si, že další centrální banky budou tento krok následovat?
Česká národní banka je zatím první centrální bankou, která se k tomu odhodlala. Na úrovni komerčních bank ale už také nějaké pokusy vidíme – příkladem může být italská Intesa Sanpaolo.
Centrální banky po celém světě sledují dva trendy: rostoucí poptávku po digitálních aktivech a zrychlující digitalizaci finančního trhu. Je jen otázkou času, kdy se připojí i ostatní evropské země.
Nejde o to, že by centrální banky sázely na růst ceny bitcoinu. Spíše testují, jakou roli mají digitální aktiva v měnové politice, diverzifikaci rezerv nebo inovaci platebních systémů.
Co může vlastnictví digitálních aktiv znamenat pro budoucí regulaci a postoj českého státu ke kryptu?
Očekávám, že postupně zmizí stigma, které kryptoměny dlouho provázelo. Pokud stát sám drží digitální aktiva, těžko může tvrdit, že jde o rizikovou nebo nežádoucí oblast. Věřím, že i díky této zkušenosti dojde k posunu ke srozumitelnější a pragmatičtější regulaci a v lepší spolupráci bank s kryptoprojekty. Časem bychom se mohli dočkat i větší ochoty státu zapojit blockchain do veřejné infrastruktury. Jeho potenciál je obrovský, a to nejen ve finančním světě.
Nařízení MiCA přináší přísnější pravidla. Jak velký zásah to představuje pro české kryptoprojekty?
Pro seriózní projekty je to zásah, ale pozitivní. MiCA nastavuje jasná pravidla: kapitálové požadavky, oddělení klientských prostředků, bezpečnostní standardy, AML procesy. To jsou věci, které bychom jako odvětví měli splňovat už dávno.
Největší dopad mají nové požadavky na dokumentaci, řízení rizik a ochranu klientů. Ale odměnou je licence, která má díky evropské pasportizaci hodnotu ve všech státech EU. To je obrovská konkurenční výhoda.
ČNB obdržela stovky žádostí o licenci MiCA, ale podle jejích dřívějších vyjádření značná část firem neuspěje. Co je podle vás hlavní důvod?
Z vlastní zkušenosti vím, že podání žádosti je velmi zdlouhavý a komplexní proces, který nejde jen tak odbýt. Možnou příčinou je tedy kvalita žádostí, chybějící dokumenty nebo neschopnost projektů splnit přísné požadavky.
Oblasti jako ochrana klientských aktiv, stabilita firmy a jejího kapitálu nebo robustní AML a KYC procesy vyžadují dlouhou přípravu a zároveň se nedají jen tak „dopsat do PowerPointu“. Musí být skutečně implementované.
Navíc do hry vstupují i další evropské předpisy, zejména regulace DORA, která klade vysoké nároky na kybernetickou bezpečnost, řízení IT rizik a odolnost proti provozním incidentům. Projekty tak často podceňují, že licenční proces není jen o papírech, ale o reálné technologické a organizační připravenosti.
Mají malé začínající projekty vůbec šanci přežít v tak přísně regulovaném prostředí?
Mají, ale už ne takzvaně „na koleně“. MiCA nahradila volnou živnost profesionálním licenčním režimem. To znamená, že kdo chce podnikat v kryptu, musí mít kapitál, tým, procesy a právní rámec. Malé projekty mají šanci uspět, pokud začnou jako technologické firmy, ne jako poskytovatelé kryptoslužeb. Nebo pokud pro začátek využijí partnerství s regulovanými platformami. Prostor pro inovace je obrovský – jen se zvedla laťka.
Jde podle vás o omezení inovací, nebo naopak o krok, který trh kultivuje?
MiCA rozhodně trh kultivuje. Regulace samozřejmě přidává administrativu, ale zároveň odstraňuje chaos, který kryptosvět provázel mnoho let.
Seriozní firmy konečně získají důvěru bank a partnerů. Investoři dostanou jasná pravidla ochrany. A inovace budou mít pevný právní rámec. To je přesně to, co kryptoměny potřebují, aby mohly růst do mainstreamu.
Bitcoin letos opakovaně pokořil svá historická maxima, aby následně výrazně klesl. Jak tento pohyb čtete?
Vidíme klasický cyklus, který se v kryptu opakuje už více než deset let. Nové ATH přitahuje média i nováčky na trhu, roste poptávka a následně přichází přirozená korekce. Když se k tomu přidají makroekonomické faktory nebo realizace zisků velkých hráčů, dostaneme přesně to, co sledujeme. Pro dlouhodobé investory je to očekávatelné chování, a tedy žádné překvapení.
Jak se podle vás změnilo chování retailových investorů za poslední tři roky?
Retail výrazně dospěl. Méně lidí investuje impulzivně, na základě tweetu nebo marketingu. Mnohem více investorů si uvědomuje hodnotu bezpečných úložišť, regulovaných služeb a dlouhodobého investičního horizontu. Část retailu se také poučila po krachu FTX a začala více diverzifikovat místo toho, aby sázela vše na jeden „hype projekt“.
Ovlivnila volatilita, krize burz a regulace ochotu lidí investovat?
Ano, ale spíše pozitivně. Lidé už nehledají rychlé zhodnocení, ale bezpečné prostředí. Regulace přinesla větší důvěru, protože investoři vidí, že projekty budou muset splňovat jasné standardy.
Volatilita byla vždy součástí krypta, ale dnes už ji investoři nepovažují za chybu systému, spíše za příležitost vstoupit za lepší cenu. Krize burz naopak ukázala, jak důležité je vybírat si legitimní a regulované platformy.
KryptoBEZPEČNĚ.cz
