Na kryptonovinkách se snažíme čoraz častěji přinášet rozhovory se zajímavými osobami z československé kryptoměnové komunity. Doposud jsme se většinou bavili o bitcoinu, altcoinech nebo tradingu. Na řadu tentokrát přichází těžba kryptoměn. Několik zajímavých otázek jsme položili Ing. Janu Smetanovi, který se zabývá optimalizací těžby kryptoměn pro společnosti G-housing a 10x Laboratory.
Ahoj Honzo, můžeš se našim čtenářům Kryptonovinek představit?
Ahoj, už do bude nějaká doba, co jsem vystudoval Západočeskou univerzitu (FAV, Softwarové inženýrství). Obecně se asi dá říct, že jsem takový ten nadšenec, co se v počítačích hrabe od dětství. Po dokončení vysoké školy má cesta vedla do Prahy do větších firem, kde jsem navrhoval a stavěl datové sklady a infrastrukturu pro velké banky a pojišťovny. Následovaly projekty, kde bylo mým úkolem navrhnout a rozběhat infrastrukturu pro mobilní operátory a sázkové kanceláře. Od zmapování procesů, naprogramování jádra, stanovit míru bezpečnosti, fyzicky umístit do datové centra až po testování. Dá se to přirovnat ke stavbě budovy, kde bude sto lidí dělat jinou část práce. A vám se dostane pocta architekta, který má tento orchestr kočírovat.
Jaké to je těžit kryptoměny od roku 2013? Stále tě to baví?
Byla a stále to je zábava. Spousta lidí s těžbou začne s vidinou velkých zisků a zájem opadne, jakmile se trh obrátí. V roce 2013 se mě Michal zeptal, zda nezkusíme koupit těžební stroj, že návratnost vychází 3 týdny. Znělo to zajímavě a vůbec by mě nenapadlo, kam až se to může posunout. Zkoušíte nové věci, implementujete pár hodin „staré“ novinky, jezdíte po konferencích, bavíte se s jinými těžaři, zkoumáte, jak a proč věci fungují.
Koníčků mám spoustu. Od vytváření her, točení filmů až hraní si s hardware gadgety. Třeba takové Rabsbery Pi s Kodi připojené k TV přidat ambientní LED pásky, je nádherný projekt na víkend. Hra na schovávanou se skenováním QR kódů také lidi pobaví. Některé koníčky opustíte, jiné přerostou v plnohodnotnou práci na plný úvazek.
Co to vlastně obnáší těžit ve velkém halovém komplexu? Jak vlastně vypadá tvůj den těžaře?
Na jednu stranu je to úplně stejné jako mít doma jeden těžící stroj. Aby těžba fungovala, stroj potřebuje proud, internet a těžící program, který připojíte na pool. A těžit by měl co nejefektivněji – co nejlepší poměr výkonu a spotřeby. Zkusit začít na Windows jde snadno.
Na druhou stranu se v halovém komplexu nejedná o nejedná o jeden stroj ale třeba o 1200 sestav. Je potřeba zvolit odpovídající přístup a softwarové řešení. Nejprve Windows nahradíte Linuxem. Začátkem doku 2014 to byly distribuce jako LTCrabbit a BAMT. A postupem času si s růstem vše upravujete do vlastního řešení, co řeší více věcí a je efektivnější pro dynamiku vaší práce. Od instalace stroje a zapojení do sítě, přes hromadné nastavení co, jak a kam těžit, přes monitoring a automatické opravy, až po výstupy z celé haly.
Do desítek sestav se dá použít existující řešení na trhu. Do stovek víceméně také, když jste trochu šikovní. Až s větším počtem se začnou vyskytovat nové typy problémů, které by vás ani nenapadlo, že existují. Natož jak je řešit. Ono se o nich v diskuzích na internetu nikde nepíše.
Dokázal bys vypíchnout důležité mezníky, kde se vývoj těžby kryptoměn zásadně posunul kupředu?
Z hardware pohledu to byl přechod z CPU na GPU, následně FPGA / ASIC. Když jsme v 2013 začínali, tak prim hrály grafické karty. ASICy si teprve získávaly své místo. Zrovna nedávno jsme vzpomínali, jaké to bylo si poprvé sáhnout na „velký“ ASIC (Antminer S1). Do té doby měl pojem ASIC podobu USB flashky.
Z pohledu softwaru se zase dá říct vznik poolu oproti solo-miningu. A pak například zavedení KGW (Kimoto Gravity Well), který přepočítává obtížnost každý blok, což je nesmírně důležité pro altcoiny.
Jak jste v rámci těžby vnímali a prožívali celý medvědí trh od roku 2018? Přeci jenom jste si zažili i medvědí trh mezi roky 2014-2015. Vzešlo z toho nějaké ponaučení?
Jako těžař pořád počítáte, jestli jste v zisku. Tedy jestli vám těžba vykope mince ve vyšší hodnotě, než po vás budou chtít za elektřinu. V zásadě nehraje roli, jestli je elektřina za jednu nebo deset korun a jestli je Bitcoin za deset nebo deset tisíc dolarů. Jde o tyhle dvě čísla dohromady. Po 2014-2015 jsme se ale mnohem víc zaměřili na efektivitu a cenu elektrické energie. Díky tomu jsme také bez významnějších problému přečkali 2018 a letošní rok 2019.
Samozřejmě, ve špičce je velmi snadné pro kohokoliv být v zisku. Koupíte prakticky jakýkoliv počítač, zapojíte ho, pustíte první program, co najdete, a těžíte. A lidi vám za jakékoliv grafické karty utrhají ruce. Ale když je trh dole, tak by vám ruce trhali zase za jakoukoliv radu, jak stroje nastavit, aby nebyly v mínusu. Toto období se daleko více dotklo spekulantů než těžařů. Kolegové, kteří zkoušeli vydělat na burze, a každou minutu koukali na kurzy, toho některé roky moc nenaspali. Záleží, co chcete dělat, jestli těžit, obchodovat nebo hodlovat. Každá skupina ty roky prožila jinak.
Má smysl při aktuálních technologiích, ceně elektřiny, výtěžnosti a ceně kryptoměn těžit doma? Bude to mít smysl, kdyby cena kryptoměna vystřelila?
Stále platí, že jestli to umíte dělat efektivně, tak ano. Je dobré říct, že těžit doma nemusí být jen za účelem zisku. Doma se dá těžit i protože vás to prostě baví, nebo pro prozkoumání technologie – to považuji v hodně případech za hodnotnější než získat „pár dolarů“. Ne každé těžení jde do tisíců a teplem vám vyhřeje tři hangáry. Na druhou stranu, pokud by někdo chtěl dneska těžit doma, aby si „nakopal“ nějaké ty mince, možná by se raději měl obrátit na směnárnu nebo bitcoinomat. Mince pak získá daleko rychleji, jednoduše a bez starostí kolem. A pokud se pustí v trošku větším měřítku, například hardware za půl milionu korun, bude muset řešit hodně věcí, počínaje elektrickými rozvody, chlazením, správou, monitoringem atd. A to vše leze hodně do peněz.
Na jakou těžbu se ty a tvůj tým zaměřuje? Podle čeho kryptoměny na těžbu vybíráte?
Obecně? Cokoliv, co je v daný moment, na daném hardwaru profitabilní. To vám asi moc neřeklo. Máme raději GPU, protože se na něm dá těžit velké množství měn, a hodně si karty uzpůsobit pro těžbu specifické měny. ASICy máme také, i když mimo vybrání poolu, taktování a nastavení ventilátoru toho už moc nenastavíte. ASICy stárnou daleko rychleji něž karty. Ale sáhneme si i na těžbu na CPU, FPGA nebo HDD. Člověk by skoro ani neřekl, že se dá na HDD těžit (opravdu těžit, ne pronajímat místo na P2P úložiště). Kryptoměny na těžbu vybíráme podle efektivity daného HW. Existují krypto kalkulačky, kterým buď věříte nebo dojdete k názoru že odchylka -+10% je pro vás neakceptovatelná a uděláte si vlastní laboratoř na benchmarky. Dnes například mohu říci, že těžíme pět kryptoměn na osmi různých poolech. Zítra to může být jinak. Krása správně nastaveného systému je, že doslova ve 4 minutách můžete všechny farmy přehodit na jiný pool, jinou měnou, dokonce i na jiný algoritmus.
Kdybys stále nyní znova v roce 2013 a věděl, co tě 6 let čeká, šel bys znova do těžby kryptoměny?
Rozhodně. Těžba byla a je o neustálém Googleních, sledování technologií a trhu. A to mě bavilo a baví. A když se v těžbě naučíte trošku pohybovat, dají se tam vydělat neuvěřitelné peníze.
Co bys doporučil člověku, kteří se chystá nyní těžit v hale kryptoměny, popřípadě by chtěl obhospodařovat několik hal zároveň?
Popřál bych mu hodně štěstí. Je to zajímavý svět, se spoustou úkolů k překonání. Dá se zvolit spousta cest, kde těžit, jak a pro koho těžit, čím těžit.
Jen doufám, že člověk, co se bude pouštět do těžení v hale nejde z nuly. Že si už zkusil těžit doma, a ví o čem aspoň trochu těžba je. A že i ví, jak třeba funguje serverovna nebo housing z hlediska infrastruktury. A že bude mít alespoň trochu soudnosti, než si bastlit megawatový silnoproud po svém.
Pěkný příklad je jedna za farem, co jsme letos odkoupili. Měla příkon lehce přes 1 MW a první, co jsme s Michalem udělali bylo, že jsme ji vypnuli. Protože takhle zapojený hlavní rozvaděč jsem ještě nevidel a doufám, že ani znovu neuvidim. Na světe je spousta odborníků na spoustu věcí, není žádná hanba si říci o pomoc. Proč být na vše sám?
Děkujeme za rozhovor.
