Pokud budete jako slovenský daňový rezident příští rok realizovat zisk prodejem kryptoměn, zaplatíte daň v rozsahu od 34 do 40 procent. Jedná se o kombinaci daně z příjmu (19 až 25 procent podle výše zdaňovaného zisku) plus 15 zdravotních odvodů.
Jelikož parlament schválil zvýšení zdravotních odvodů na 15 procent, jde ještě o jednoprocentní navýšení oproti současnému stavu, který platil do konce roku 2023.
V platnosti se tak bohužel nakonec nedostane zákon z dílny Petra Cmoreje a předešlé vlády, který měl tyto drakonické podmínky pro zdanění kryptoměn zrušit a zavést mimo jiné časový test 1 rok, po jehož splnění by poplatník platil místo 33 či 39 procent, jen 7% daň . Součástí tehdejších změn bylo i zrušení zdravotního odvodu (14 procent).
Cmorejova novela byla schválena v parlamentu a podepsala ji i prezidentka Zuzana Čaputová, avšak nová vláda sestavená po předčasných podzimních volbách tuto novelu v prosinci anulovala. Stalo se tak v rámci širších daňových úprav, skrze které plánuje vysbírat do státního rozpočtu příští rok až 1,5 miliardy eur. Více o všech daňových změnách, které čekají Slováky, jsme psali na FTnews.sk.
Povedou vyšší daně k vyšším příjmům do rozpočtu?
Peter Cmorej při obhajobě zavedení nižších daní při prodeji kryptoměn argumentoval, že lepší podmínky budou Slováky motivovat přiznávat zisk a zaplatit z něj daň, což nakonec povede k tomu, že do státní kasy se dostane více peněz. Tomuto argumentu nenahrávají do karet jen domněnky, ale také fakta.
Ty jsou takové, že za současných podmínek (které se od příštího roku ještě zhorší), Slováci platí daně z prodeje kryptoměn v minimálních částkách.
Cmorej zjistil také konkrétní čísla a uveřejnil je na svém FB profilu. Slováci přiznali v předchozích letech následující výnosy z prodeje kryptoměn:
- 645 tisíc eur za rok 2022
- 4,627 milionu eur za rok 2021
- 457 tisíc eur za rok 2020
- 451 tisíc eur za rok 2019
- 755 tisíc eur za rok 2018
K těmto číslům je třeba doplnit jedno klíčové číslo – částku 33 milionů eur. Jde o částku, kterou chce stát vysbírat ze zisku z prodeje kryptoměn od Slováků v roce 2024 na základě toho, co je uvedeno u zákona, který schválil parlament a skrze který chce vysbírat do rozpočtu zmíněných 1,5 miliardy eur. To znamená, že stát si myslí, že rok od roku stoupne ochota Slováků zaplatit daň z kryptoměn více než 50-násobně.
Upřímně, už na první pohled to zní nereálně. Zkusme k tomu dodat ještě důležité skutečnosti, které scénář, který si představuje vláda, absolutně podkopávají.
Tou první je, že vyšší daně lidí nemotivují přiznávat zisky, spíše naopak. To vede například k tomu, že opouštějí Slovensko a mění daňovou rezidenci. V některých případech doslova lze mluvit o odlivu slovenských mozků do zahraničí, což je minimálně velká škoda pro celé Slovensko.
Druhý důvod je mnohem praktičtější. Kryptoměnový rok 2023, za který by mohli Slováci platit daně v roce 2024 (a údajně přinést do rozpočtu 33 milionů eur), nebyl sice nejhorší, ceny kryptoměn stoupaly (zejména ve druhé polovině), ale většina z krytoměn je stále pod svými historickými maximy včetně nejsledovanějšího Bitcoinu, který na maximum z roku 2021 ($69 000) ztrácí stále až 38 %. A to je k maximům z velkých kryptoměn nejblíže. Většina altcoinů je na tom mnohem mnohem hůře.
Znamená to, že většina Slováků je pravděpodobně se svou krypto investicí v mínusu, nebo jen v mírném plusu, a prostě nemá ani jaký zisk za rok 2023 realizovat. Většina krypto investorů zároveň počítá s tím, že jejich investici se bude příští rok dařit více a tedy kryptoměny v roce 2023 vůbec neprodávaly. A pokud je neprodáváte, nerealizujete zisk, čili logicky nevzniká daňová povinnost.
Nejvyšší daně z kryptoměn zaplatili Slováci v roce 2021, částku 4,6 milionu eur. Důvod byl ten, že rok 2021 byl úspěšným rokem, kdy celý kryptotrh posiloval a Bitcoin a mnohé jiné kryptoměny vytvářely nová maxima.
Abychom to shrnuli. Představa, že v době, kdy je většina investic stále v mínusu, nebo jen v mírném plusu, povede k tomu, že rok od roku zaplatí Slováci o 50x vyšší daň při zohlednění, že celková daň ještě stoupla o jedno další procento, působí jako něco, co upřímně bez ohledu na kabát nemá velkou šanci na úspěch. Až to působí tak, jako by číslo 33 milionů eur bylo vytvořeno hozením šipky na zeď s několika náhodnými čísly od 10 do 99, za které se doplnilo 6 nul.
Dopis prezidentce Zuzaně Čaputové
Nová vláda nová daňová opatření, skrze která chce vysbírat do rozpočtu 1,5 miliardy eur, už schválila a přehnala schvalovacím procesem v parlamentu s dostatečnou většinou. V platnost tak vejdou 1. ledna 2024.
Situace by se ještě mohla změnit, kdyby paní prezidentka Zuzana Čaputová jejich zákon „vetovala“ a poslala ho k opětovnému projednání do parlamentu. Pokud by se tak stalo koncem roku, čili v těchto dnech, parlament by zřejmě nestihl její námitku včas zvrátit.
Takový scénář se sice jeví být jako nepravděpodobný, ale ze strany kryptoměnové a investiční komunity vznikl pokus upozornit prezidentku na problémové pasáže i s vysvětlením, že vyšší daně nepřinesou do rozpočtu více peněz, ale spíše mohou mít opačný negativní efekt.
Konkrétně jí byl adresován dopis „Žádost o nepřijetí zákona o „konsolidaci“ veřejných financí„. Jedná se o 7stránkový dokument, který obsahuje důkladně rozepsané 4 klíčové body, které by měla prezidentka zohlednit při svém rozhodnutí.
Dopis si můžete stáhnout i vy v PDF formě na následujícím odkazu.
Doplňujeme, že pod dopis se podepsalo několik zástupců kryptomenové a investiční komunity na Slovensku včetně Lukáše Steinigera, firem FINAS, FUMBI, Petra Cmoreje, či zástupců komunitních projektů jako jsou webstránky kryptonovinky.sk, kryptomagazin.sk, projekt Trader 2.0, konference CryptoVestibull Bitcoinmat.sk.
