Zmrazení bitcoinů, které vlastní tajemný tvůrce Satoshi Nakamoto, bylo dlouho považováno za neporušitelné tabu. Základní principy bitcoinu se zakládají na cenzuře odolné síti, takže jakákoliv myšlenka o zamítnutí transakce z důvodu konkrétní adresy by byla v rozporu s těmito hodnotami.
Jenže v lednu 2026 se pomalu mění pravidla hry. Nejedná se o politické či regulační změny, nýbrž o neuvěřitelný pokrok v kvantových počítačích. Scénář, který popsal Michal Novák na platformě Substack, zmiňuje konkrétní rizika, jež kvantové počítače představují.
Michal Novak na Twitteru otevřel diskuzi ohledně těchto nebezpečí. Starší adresy, konkrétně z let 2009 a 2010, které využíval i Satoshi, používají formát P2PK (Pay-to-Public-Key), a jsou zranitelné vůči kvantovým útokům, jelikož odhalují veřejný klíč.
https://twitter.com/michal_novak_21/status/2016558649427087704
Novák varuje před komplikovanou volbou: nechat kvantový útok ukrást a prodat 1 milion BTC, čímž by došlo k drastickému poklesu ceny, nebo porušit základní pravidlo Bitcoinu a zneplatnit tyto mince soft forkem jako preventivní opatření.
Dilema komunity: Ideologie proti přežití
Diskuse, vedená odborníky jako analytik James Check a investor Willy Woo, se zaměřuje na schopnost trhu vstřebat takový šok. Někteří z dlouhodobých uživatelů Bitcoinu věří, že by se s takovým výprodejem dokázali vyrovnat, zatímco technici upozorňují na nutnost zvážit obranné mechanismy.
„Riziko už není teoretické, je to jen otázka času,“ zaznívá v kryptosvětě. Hrozba se netýká jen Satoshiho mincí, ale zhruba 4 milionů BTC na starších adresách.
Zmrazení těchto prostředků by vyžadovalo konsenzus na úrovni protokolu, kde by bylo rozhodnuto, že transakce bez kvantové odolnosti budou považovány za neplatné. Takový krok by nejenže mohl zachránit trh před potenciálním kolapsem, ale také by navždy změnil pohled na Bitcoin jako na neměnnou měnu.
Top burzy
