Minulý týden jsme vám přinesli anketu, ve které jsme se ptali našich respondentů která kryptoměna by mohla vedle Bitcoinu přežít i za 10 let. Před 2 týdny nás zas zajímal jejich názor na to, jak ovlivní Bitcoin rozbíhající se krize. Tentokrát jsme jim položili otázku, která se týká způsobu zabezpečení seedu a zda tento, podle nás, nyní komplikovaný proces (zejména pro méně technologický zdatné a lidi a tzv. kryptonováčky) brání v širší adopci.
Naše otázka pro všechny respondenty:
Je problémem širší adopce kryptoměn způsob jejich zabezpečení? Věřím tomu, že většina lidí raději důvěřuje třetí straně, než by si měli sami hlídat seed a ochraňovat jej před znehodnocením nebo krádeží. Podaří se tento problém vyřešit?
Dominik Stroukal, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen, autor knihy „Bitcoin a jiné kryptoměny budoucnosti“
Jestli mají kryptoměny jeden jediný problém, kvůli kterému možná neuspějí, pak je to ta bájná snaha „změnit myšlení“ lidí. A Bitcoin vyžaduje určitou změnu myšlení u velké části populace. Na změnu myšlení nevěřím. Věřit v nového člověka je utopické. Ti z nás, kterým přijde přirozené, že peníze vlastníme u sebe, máme nad nimi stoprocentní kontrolu a jakákoliv chyba je nevratná, už dávno kryptoměny známe, máme a používáme je. U zbytku můžeme doufat v přirozenou změnu vyvolanou zejména mladšími generacemi, pro které jsou digitální technologie a vlastnictví herních účtů s herními penězi přirozené a skok do krytpoměn jim nepřijde tak velký. Stále tu bude ale masa lidí, pro které budou kryptoměny divoký západ. A nelze se jim divit, on to pořád divoký západ je! Jen některým z nás se to líbí 🙂
Juraj Bednár, etický hacker, autor knihy „Hackni sa!“, Paralelná Polis
Je to určite problém, ale neviem, či je to problém adopcie. Myslím si, že ľudia nechápu na čo je Bitcoin dobrý. Bitcoin je poistka proti štátnemu finančnému systému respektíve proti jeho zlyhaniu. Ak si niekto kúpi bitcoiny a nechá si ich u tretej strany, alebo si ich nevie zabezpečiť, tak túto poistku vlastne nevyužíva. Ale neviem či to priamo súvisí s adopciou. Podľa mňa to nemusí mať priamy súvis, pretože k tej poistnej udalosti ešte nedošlo, teda ešte nenastalo to, že by finančný systém nejako zlyhal. Ono sa to stane vtedy, keď nebude možné vyberať peniaze z účtu, alebo budú haircuty, to znamená, že zoberú niečo z účtov. Takže myslím si, že momentálne to nehrá až takú úlohu. Ja som napísal na blog Paralelnej Polis článok o tom, aký je rozdiel medzi custodial peňaženkou respektíve burzou a peňaženkou, ktorú má človek v rukách. Link tu.
Dušan „Dušky“ Matuška, Paralelní Polis, speaker o kryptoměnách
Väčšina ľudí má na základe mojich skúseností bezpečnosť a anonymitu veľmi nízko na rebríčku svojich priorít, keď ide o kryptomeny. O tom svedčí aj rast custodial investičných firiem, ktoré ľuďom spravujú ich krypto a vyžadujú dôveru. Slovensko nie je výnimkou. Nemyslím si že problémom širšej adopcie je spôsob zabezpečenia. Ak niekto nechce držať svoje privátne kľúče, tak nemusí. Vie mať rovnakú bezpečnosť ako pri platobných kartách ak mu to stačí. A súhlasím, že ľudia radšej v tomto dôverujú inštitúcii ako samým sebe. Neboli sme nútení sa naučiť mať peniaze naozaj vo svojich rukách. Takmer všade na internete máme tlačítka “zabudol som svoje heslo” a vieme, že nám o pár sekúnd príde do emailu alebo si ho resetneme. Takto nás internet vychoval.Osobne to za problém nepovažujem a ak má človek dostatočnú motiváciu venovať pár minút zapísaniu seedu tak to urobí. V Paralelnej Polis sme onboardovali stovky ľudí tým, že si chceli jednoducho dať dobrú kávu. A nešlo len o mladých. Boli u nás aj 70 roční dedkovia so smartfónmi a do 10 minút mali svoje prvé krypto a platili za kávu 🙂
Myslím že najväčším nepriateľom adopcie je stále volatilita, s ktorou sme sa nemali kde naučiť pracovať. Hlavne je to problém pre podnikateľov, ktorí tým pádom neumožnia platiť kryptom a teda nie je ani vysoká motivácia na strane platiacich. Aj na to sú riešenia. Ale to som už pri ďalšej otázke.
Andrej Cabaj, Bunkeroid
To nie je problémom krypta. Ľudia sa delia do troch skupín z tohto pohľadu: ŠPEKULANTI, táto skupina nemá primárny záujem o bezpečnosť a plne sa chcú spoľahnúť na bezpečnostné riešenia poskytovateľa ich obchodnej platformy. V podstate táto skupina nemusí byť technologicky zdatná a stávajú sa preto prvou obeťou prípadného zlyhania a pre zvyšok populácie tvoria obrannú líniu kvôli ich afinite k riziku. Druhou skupinu sú HODLeri. Táto skupina si uvedomuje hodnotu a riziká spojené s kryptom a snažia sa o vlastné zabezpečenie či už formou technickej alebo psychologickej obrany. Pre nich je rozhodujúce chápať technologické možnosti zabezpečenia a ak toho nie sú schopní volia stratégiu dôslednej anonymity. Pre nich sú určené prostriedky prvej obrannej línie- HW wallety, v našich končinách jednoznačne reprezentovaným TREZORom alebo LEDGERom. No a potom tu máme poslednú skupinu HARD USERs. Táto skupina operuje s plnou škálou možností ktoré poskytuje krypto technológia a musia sa flexibilne prispôsobovať vznikajúcim požiadavkám. To vyžaduje poznať a dokázať využívať všetky možnosti technológie, nielen na bezpečné uloženie krypto prostriedkov, ale aj ich manažment a správu. Nastupujú prostriedky soft charakteru typu „core“ a „spw“ walletov, aleho hard charakteru od jednoduchého CRYPTOSTEELu po manažovateľný BUNKEROID. Takže osobne to považujem za vyriešený problém, záleží iba od samotného užívateľa ako si namixuje svoje preferencie.
Jaromír Tesař, cardanians.io & ambasador Cardano v České republice
Ano, je to problém. Lidé nemusí mít zájem být sami sobě bankou, neboť na banky se útočí a na útok se tak musí každý náležitě připravit. Pro útočníky tak budou nepřipravení lidé snadným terčem. Zde je zapotřebí zmínit hardwarové peněženky, které problém do jisté míry zmírňují. Z pohledu uložení je to v současnosti to nejlepší, co pro vaše krypto můžete udělat. Neváhejte podpořit český Trezor, případně zvažte Ledger. HW peněženky brzy nebudou pouze o držení klíčů, ale také o možnosti s nich bezpečně delegovat mince vybranému poolu v rámci PoS projektů. Zde má náskok Ledger, který bude brzy připravený na cold staking pro projekt Cardano.
Nicméně ani HW peněženky neřeší problém s bezpečným posíláním mincí. Posílat mince na adresu je riskantní a dá se u toho udělat hodně chyb. Vy vlastně chcete poslat peníze třeba svému sousedovi, ale jediné co máte v ruce je nepřehledný řetězec znaků, který se nedá rychle zkontrolovat a nedá se lehce ověřit komu patří. A jak to udělat s ohledem na soukromí? Vy vlastně těžko budete mít 100% jistotu, že je to adresa vašeho souseda. Pokud vám ji pošle třeba emailem, je to místo, na které se dá útočit. Potíž je, že v případě chyby není cesty zpět. Zde je před námi ještě hodně práce. Lidé mají úžasnou vlastnost problémy řešit ať už se na začátku zdají jakkoliv složité. Už nyní se objevují koncepty, že protistrana platbu musí přijmout a pokud to neudělá, transakce neproběhne.
David Stancel, konzultant a speaker v oblasti kryptoměn, Blockchain Slovakia
V prvom rade si treba položiť otázku či súčasný stav adopcie kryptomien, ktorý niekto môže považovať za nedostatočný, je skutočne problém. Ak áno tak, prečo? V rámci Bitcoin komunity sú na to rôzne názory, ale ja osobne si nemyslím, že cieľom nie je, aby kryptomeny používal teraz úplne každý. Kryptomeny sú riešením na určitú sadu problémov. Ak ich niekto nepoužíva, tak pravdepodobne nemá pocit, že mu riešia nejaký problém. Dôraz je tu na slovo pocit, lebo to čo človek vníma ako problém sa mení v čase. Design a vlastnosti kryptomien určite hrajú svoju rolu, a tiež sa menia v čase, takže tento „problém“ je taktiež čím ďalej tým viac mitigovaný, hoci nezmizne asi nikdy.
Jakub „Kicom“ Vejmola, autor úspěšného YouTube kanálu Bitcoinový kanál
Na ten problém neexistuje žádné magické řešení. Nečekejme nějaké jednorázové mávnutí kouzelným proutkem – celé je to o nějaké postupné, inkrementální práci. Před pár lety bylo nepředstavitelné, že všichni budeme nosit internet v kapse. Stačí si vzít do ruky první iPhone a ten současný a hned vám dojde, kam se to posunulo za cca 10 let. To stejné platí pro hardwarové peněženky. Už teď jsou daleko lépe použitelné než před 3 lety – výrazně! A za další 3 roky bude ten posun ještě markantnější. Dá se očekávat další radikální zlepšení uživatelského komfortu, možná zapojení biometrie nebo něčeho, o čem ještě ani nevíme, že to existuje. To vše povede k tomu, že lidi objeví to kouzlo, že mohou skutečně sami vlastnit něco digitálního. Chápu, že spousta lidí drží kryptoměny třeba na Coinbase nebo Revolutu, protože jsou na podobné služby zvyklí a nemají velkou motivaci své chování měnit. Nemám jim to ani za zlé a dokonce si myslím, že podobných služeb bude vznikat víc. Celé je to o edukaci a vylepšování možností uložení bez třetí strany. Proto jsem taky rád, že existuje celá řada firem, která HW peněženky vyvíjí. Konkurence je nakonec vždy nejlepší pro koncového uživatele. Můj osobní tip je, že do tohoto odvětví také silně proniknou výrobci mobilních telefonů.
Adam Kracík, nezávislý žurnalista o kryptoměnách
Pokud chceme odpovědět na takovou otázku, tak se nejprve musíme podívat na reálná čísla, jinak by se jednalo o pouhou spekulaci. Logicky se nabízí porovnání dvou veličin. Na jedné straně budeme mít hacky/krachy burz a na straně druhé budou ztracené mince. To nám napoví, jestli se opravdu jedná o problém.
V předchozí tabulce jsem zmapoval všechny hacky/krachy burz a celkové ztráty BTC. Ty se pohybují přibližně okolo 1.2 milionu BTC. Pokud se podíváme na čísla ztracených Bitcoinů, tak zjistíme, že odhady se pohybují mezi 3 a 4 miliony BTC. Chainanalysis dokonce tato čísla zpřesnila a nejrozumnější odhad bude mezi 2.78 -3.79 milionu ztracených BTC.
Zde je ovšem potřeba zmínit, že velká část Bitcoinů byla ztracena během prvních let BTC, kdy prakticky nikdo netušil, že Bitcoin nějakou hodnotu má/mít bude. Odhady zde jsou kolem 1-1.5 milionu BTC v brzkých dobách blockchain technologie. Tím se dostáváme ke střízlivému odhadu 1.5 milionu BTC ztracených běžnými uživateli. To je o 300 000 více, než hacky burz.
Logicky se tak nabízí závěr, že bezpečnější je mít peníze na burze než u sebe. A to je obrovský problém, protože jednou z hlavních výhod Bitcoinu je možnost finanční nezávislosti na třetí straně. Budoucí uživatelé kryptoměn nebudou chtít žít v konstantním strachu o své finance. Lidé, kteří nejsou s počítači přátelé, také nesmí být vyloučeni z ekosystému.
Cesta před námi je nicméně jasná. Je nezbytně nutné vytvořit bezpečné, osobní peněženky, které budou mít mechanismus pro obnovení v případě ztráty hesla a recovery fráze. Nabízí se mnoho variant a já znám jen některé z nich. Jednou variantou je např. social recovery, kdy můžete dát přátelům, rodině nebo např. i důvěryhodné instituci právo na obnovení vašeho účtu. Rozdíl oproti dnešním systémům je ten, že by uživatel měl na výběr, komu danou zodpovědnost svěří. Další možnosti jsou provázání s existujícími službami jako email, i když zde se vytvoří jednoznačný vektor útoku.
Existují různá řešení a je potřeba na nich aktivně pracovat. Pokud nebudou krypto peněženky uživatelsky příjemné a bezpečné (i ve vztahu k lidským chybám), tak můžeme jen velmi těžko doufat v adopci kryptoměn.
I příští týden vám přineseme odpoveď stejných respondentů na další zajímavou otázku o kryptoměnách. Nezapomeňte nás sledovat i nadále.
