Kryptoměny mnohé země vnímají jako riziko, a tak není překvapující, že počet států, které se s nimi snaží bojovat legislativními kroky, v průběhu let přibývá. Za poslední tři se více než zdvojnásobil.
Správa Library of Congress (LOC), výzkumné knihovny amerického Senátu, aktuálně eviduje devět jurisdikcí, které uplatňují absolutní zákaz kryptoměn a 42 jurisdikcí, které prosazují jejich implicitní zákaz. Je to nárůst oproti 8 a 15 v roce 2018, kdy byla tato zpráva poprvé zveřejněna.
Pod absolutním zákazem lze rozumět „zákaz jakýchkoli transakcí nebo držby kryptoměn” s tím, že porušení tohoto nařízení je považováno za trestný čin a to v určité míře i v případě fyzických osob.
Do této kategorie patří Egypt, Irák, Katar, Omán, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Bangladéš a Čína.
V případě „implicitního zákazu“ se prosazuje pouze zákaz kryptoměnových burz a nabízení služeb spojených s kryptoměnami (například v případě bank, které nesmějí spolupracovat s takovými typy podnikatelských subjektů).
Kromě těchto dvou nejpřísnějších opatření vůči digitálním aktivům dalších 103 zemí uplatnilo za poslední 3 roky zákony proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML a CFT), které také ovlivňují to, co se smí a nesmí dělat s kryptoměnami. Tyto zákony však samotné obchodování a držbu kryptoměn neomezují.
Trend má tendenci pokračovat
Trend boje proti kryptoměnám se v následujících letech pravděpodobně nezpomalí a stále bude žhavým tématem. Aktuálně se hodně diskutuje o postoji ke kryptoměnám ze strany významného Ruska, kde je chce postavit absolutně mimo zákon Ruská centrální banka. Otázkou je také to, jak nakonec dopadne ve finální verzi zákon o kryptoměnách ve druhé nejlidnatější zemi světa v Indii.
Pokud jde o USA, zákaz kryptoměn v nejsilnější ekonomice světa pravděpodobně nehrozí. Rok 2022 však bude ve znamení přísnějších regulací, které se pravděpodobně budou týkat zejména DeFi a stablecoinů (potenciálně i NFT?). Toto téma může být horké i během období listopadových voleb do Sněmovny reprezentantů a senátu.
I v Evropě občas sílí hlasy ve prospěch boje proti kryptoměnám. V roce 2021 snad nejvíce zarezonovala zpráva spojená se švédskou agenturou pro ochranu životního prostředí, která vyzvala k celoplošnému evropskému zákazu těžby kryptoměn fungujících na konsenzu Proof of Work z důvodu energetické náročnosti a environmentálních nákladů na udržování těchto sítí v provozu. Analýza švédské strany však měla do značné míry „dezinformační charakter“ a zatím se nezdá, že by si získala širší podporu. Například Německo se jeví být zemí, která chce spíše čerpat z kryptoměn, než proti nim bojovat.
Zdroj: cointelegraph.com
